Cestování ve středověku

[Viola]

Chodili poměrně v rychlé frekvenci, třeba regulační nařízení o přepravě zboží na Zlaté stezce mezi Passovem a Prachaticemi, povolovala jednomu přepravci cestu pouze 1x týdně- je to teda regulační nařízení až z poloviny 16. stol., ale problém s , rychlou frekvencí´cest byl zákonitě starší.

Jak rychle to tedy mohli zvládnout?

[slavicekvac]

Chodili poměrně v rychlé frekvenci, třeba regulační nařízení o přepravě zboží na Zlaté stezce mezi Passovem a Prachaticemi, povolovala jednomu přepravci cestu pouze 1x týdně- je to teda regulační nařízení až z poloviny 16. stol., ale problém s , rychlou frekvencí´cest byl zákonitě starší.

Jak rychle to tedy mohli zvládnout?

Spíš bych položil otázku na konkrétní stezky: Třeba Vintířova. Podle mne ještě hrálo roli to, jak daleko od sebe byla útočiště na noc. Cosi jako zájezdní hospody. S krmením pro koně, s jídlem pro lidi. Někde to šlo dvě hospody za den, jindy jen jednu. Objem nákladu a mnžství zvířat byly jistě také logisticky důležité. Nepochybně to měli zmáknuté jako my své náklaďáky. Možná lepší. Taky ale museli mít problém s průchodností dálnic, třeba polomy a podobně. Jenže si to prosekali sami. My si zasekanou dálnici neotevřeme... Zajímavé bylo třeba vyhýbání, možná byl provoz jednosměrný na nějaký čas a pak opačně. Na Vintířově stezce by se povozy nevyhnuly. Třeba ani nebyly povoleny, jednotliví koně se vyhnuli snadno. Známá šířka to určitě umožnila, ale ne povozům. Nikde jsem neviděl vyhýbací místa na povozy v protisměru. Výše uvedená úvaha o dvojnásobku rychlosti pro dopravu osob koňmo jako jednotlivci, než obchodník s nákladem mě připadá správná. Obchodní rychlost 30 km za den, jízdní 60, posel musel nejspíš dělat i víc, ale ne úplně dlouhodobě, třeba měsíc, tam musel mít delší přestávku, pokud neměl nové koně. V případě přísunu nových koní bych si tipnul, že zprávy třeba pro krále mohly být v Evropě šířeny i rychlostí 100 km denně. Uštvání koně nebylo nijak výjimečné. Navíc byl ještě používán systém signalizace ohni z kopce na kopec. Třeba jasně bratříky na Slovensku - Liptovský hrad a další navazující hrádky až po Spiš.
Má někdo přehled o nedotknutelnosti posla? Herolda? Vyslance?
Jaké byly největší distance obchodu? Například s Orientem? Za Keltů se obchodovalo taky po celé Evropě, ze Stradonic jsou švartnové náramky někde na jihu Francie.

[Návštěvník]

Na Zlaté stezce Passov - Prachatice a dále do Čech, byl denní pochod cca 25-30km. Ráno vyjeli z Passova na Dunaji a třetí den byli v Prachaticích - i s nákladem .V této vzdálenosti jsou i dnešní významné , osady´. Zvládli to bez měnění zvířat a na této trase se alespoň ve středověku v podstatě necestovalo s vozy, ale pouze nákladní zvířata, cesta přes Šumavu nebyla na vozy uzpůsobena. Mezi jednotlivými stanicemi na noc, byla řada menších, kde se dalo odpočinout , najíst v nouzi přenocovat, kovárna ap. Ty osady se namnoze zachovali dodneška - České Žleby (podle napajedel), Libínské Sedlo, Albrechtice a další. O stezku se původně měl starat Passovský biskup na Bavorské straně a na české Vyšehradská kapitula, , které toto území patřilo. Zajímavé bylo míjení, stezka, byla sice podle názvu, ale byl to celý systém cest souběžně jdoucí vedle sebe , v místech největšího převýšení třeba až 6 souběžných tras, dodnes jsou místy v terénu dobře znatelné jako hluboké úvozy, místy boky a asi i dno vyskládané z kamenů ap. Některé sloužili patrně pouze jednosměrně - buď nahoru či dolů, aby nedocházelo k zácpám jako dneska .Proti dnešním silnicím mají tu zajímavost, že do kopce šly rovnou, napříč vrstevnicím a tak je vzdálenost po staré trase třeba na úseku Prachatice - Soumarský most o dost kratší než cesta po silnici i když ta v některých úsecích stezku dost kopíruje. Docela by mne zajímalo, zda zde byla i nějaká signalizace ap. Alespoň v renesanci, ale možná i dříve, se dopravou zabývali tzv. soumaři - lidé, vlastníci zvířat, kteří zboží přepravovali buď za úplatu a nebo zcela ve vlastní režii. Zcela zákonitě pak museli fungovat sklady a překladiště - soumaři obvykle jeli pouze po určitém úseku a tak vše muselo podléhat poměrně sofistikovanému řízení, rozhodně to vypadalo o dost jinak než je laické povědomí ,běžných, současníků. Mj. ukázka že středověk nebyl primitivní a temný. Zajímavostí je, že ačkoliv v trase Zlaté stezky žilo mnoho němců kteří byli téměř všichni odsunuti po 2.sv. válce, v Prachaticích a Volarech, je několik rodin s příjmením Soumar. Bez uzardění mohou prohlásit, že nejsou v kraji žádnými náplavami

[slavicekvac]

Netuším jak na Zlaté stezce, ale Vintířova byla nepochybně užívána také povozy. Byla tak už postavena, značně draho. Pan hrabě na to měl Možná že než se dal na poustevnictví na Březníku u Hartmanic, tak kasíroval i za soumary a užívání stezky. Ale furt jsme v dost raném středověku.

[Návštěvník]

no právě, Vintířova doba je od té, co popisuji hodně daleko, to o čem píši je konec 15.století , ale ten obchod zde šel patrně ode dávna (divná formule) Na Zlaté Stezce se údajně překládala část zboží na vozy ve Volarech - směr do Čech. Bylo to už za klasickým hraničním hvozdem a cesta byla pro vozy sjízdná - proto v exponovaných místech paralelní cesty, nákladní zvířata se vyhla v podstatě kdekoliv.
Ještě mne napadlo, ta Vintířova cesta musela být mnohem snazší z hlediska průchodnosti, proto po ní i hrozil nepřátelský vpád. Na Zlaté Stezce toto nebezpečí bylo jen na začátku třicetileté války jednak ještě před ní vpád Passovských a pak pozděli asi 1618, se u přechodu přes Teplou Vltavu stavělo polní opevnění, ale nakonec stejně šli císařští pohodlnější cestou. Konečně ani husiti při svých zahraničních misích kdy jezdili po žních šířit víru k sousedům a naoplátku si přiváželi obilí, dobytek a jiné komodity od zbídačelých poddaných úpících pod jhem nevolnictví a krvavě vysávaných desátky katolické církve
No a když se zhroutil obchod se solí, tak stezka skoro zanikla. Tak vlastně ani dnes není Strážný z nejklíčovějších přechodů do Německa.
Ještě jak jsem psal o těch jménech, tak jedním z prvních písemně doložených loupežníků na Z.S. byl jakýsi Hron. ve škole, jsme měli učitele toho jména (jsem rodák z Prachatic)

[slavicekvac]

Vintířova stezka byla obchodní. Vojensky to bylo úplně jedno, procházeli jakýmikoliv průsmyky. Dělaly se možná záseky, ale nikdy nebyly opravdu účinné. Dobré obranné bitvy se děly od hranic dost daleko. Už od Boleslava I., spíš ještě dříve. Boleslav na to postavil nejméně 6 hradišť na Ohři. Ohledně Vintíře je to spíš odezva na staré komunistické pindy o zrádci Vintířovi. Kouzelné je, že ten zrádce sjednal velice dobré podmínky sousedsrví s Bavory a byl s velkou poctou pochován v Praze v Břevnově, oplakáván knížetem... Miluji Gunthera a musím říct, že jeho dílo funguje dodnes. Hojně jezdím na Dobrou Vodu do jemu zasvěceného kostelíka, kde jsem už často sloužil bohoslužby slova. Taky vždy zajdu na jeho skálu nad obnovenou kapličkou na místě jeho poustevny.

[Viola]

Měla bych dotaz - pokud odhlédneme od sporu o to, odkdy jezdily ženy na koni bokem, jaký byl úbor ženy-jezdkyně v době, kdy se jezdilo obkročmo? Byly to standardní šaty, pod něž si brala třeba nohavice, nebo nějaká obdoba mužského obleku? Neví někdo?

[Viola]

Na Zlaté stezce Passov - Prachatice a dále do Čech, byl denní pochod cca 25-30km. Ráno vyjeli z Passova na Dunaji a třetí den byli v Prachaticích - i s nákladem .V této vzdálenosti jsou i dnešní významné , osady´. Zvládli to bez měnění zvířat a na této trase se alespoň ve středověku v podstatě necestovalo s vozy, ale pouze nákladní zvířata, cesta přes Šumavu nebyla na vozy uzpůsobena.

Nevíte, do jaké míry zlatá stezka středověká odpovídá té pravěké?

[slavicekvac]

Měla bych dotaz - pokud odhlédneme od sporu o to, odkdy jezdily ženy na koni bokem, jaký byl úbor ženy-jezdkyně v době, kdy se jezdilo obkročmo? Byly to standardní šaty, pod něž si brala třeba nohavice, nebo nějaká obdoba mužského obleku? Neví někdo?

Je to zřejmě renezance, ale docela instruktivní. Dámská sedla, sokolnice Vidět zda mají kalhoty není, nesedí ani obkročmo. Jde o fresky na Oravském hradě. Jsou tam ještě pěkné výjevy z lovu, s kušemi, psy, oštěpy na kance. Dámy mají pěkné klobouky, ale jsou velmi sportovní.

[Viola]

Díky, malůvky jsou hezké, ale potřebovala jsem spíš šaty, kdy se jezdilo obkročmo.

[richardrg]

Ty šaty jsou běžně tak široké, že i když sedíš obkročmo stále zahalují celé nohy.

[Viola]

Ty šaty jsou běžně tak široké, že i když sedíš obkročmo stále zahalují celé nohy.

Fakt? Já vím, že některé na obrázcích vypadají trochu jako stan , ale některé mi nepřišly tak široké... A ty nohavice? Asi bych je předpokládala, nebo ne?

[richardrg]

Platí jakési pravidlo, že šaty vyjadřují majetek nositele a tím, že až marnotrtně používáš látku ukazuješ, že na to máš.
Já mám obvod spodního lemu běžně přes 3,5 m, mám dojem, že dámy mívají kolem 4,5 m.

Co se týče spodního prádla, nevím, že by byl nějaký koncenzus na nošení nohavic, v zásadě to možné je, nejstarší vyobrazení spodního prádla s nohavicemi na dámě je ale asi až z 15. stol.
Jenže do té doby nosili i muži častěji jiné typy prádla...

[richardrg]

Podívej se případně do tohoto alba, najdeš tam foto na koni i bez něj
http://spzn.rajce.idnes.cz/Turnaj_Jarom ... C_0041.jpg" onclick="window.open(this.href);return false;

[Viola]

Díky moc! Já už se dívala na spoustu fotek, ale nějak jsem z toho moc nepochytila .
Mám tomu tedy rozumět tak, že vaše Richenza na koni jezdí bez nohavic? Jestli to není příliš impertinentní dotaz. Není to nepříjemné?

Tyto nohavice jsou nedobové? http://vera.spi.cz/web/historicke_kostymy/13" onclick="window.open(this.href);return false;

[richardrg]

Já opravdu nevím, jestli nosí nohavice na ježdění ... mám se jí zeptat?
Ale když je chladno nosí holky vlněné na zahřátí. Vlastně se neliší od mužských a párkrát jsem viděl, že holky šily nějaké podvazky. Ale všechny nosí tak dlouhé sukně, že pod ně opravdu není vidět...

[Viola]

Já opravdu nevím, jestli nosí nohavice na ježdění ... mám se jí zeptat?
Ale když je chladno nosí holky vlněné na zahřátí. Vlastně se neliší od mužských a párkrát jsem viděl, že holky šily nějaké podvazky. Ale všechny nosí tak dlouhé sukně, že pod ně opravdu není vidět...

Každopádně dík za odpovědi.

[Heiss]

Není to úplně cestování, ale existuje článek, ve kterém autor počítá, kolik stálo převézt zásoby pro anglickou armádu z jednoho místa na druhé. Je to na základě dokumentů, které odesílali šerifové králi před začátkem tažení, kdy bylo jejich povinností shromáždit potraviny pro armádu a přepravit je na určená místa.

Předpokládám, že pro civilní dopravu to bude podobné.