V souvislosti s jiným výzkumem bych si rád ujasnil genealogii rodu, který pečetí dvěma kříženými meči v červeném (resp. i černém poli - z Vrábí).
Tluksové
Vladycký rod používající posléze druhé jméno Tluksa (Tluxa) usazený na Vysočině, v literatuře nejčastěji podle predikátu z Buřenic. Poměrně rozvětvený rod se dále píše podle Božejova, Čechtic, Vokova. První známý příslušník roku Bušek získává v roce 1327 od Jana Lucemburského hrad Kámen.
V Hořepníku po většinu 14. století mají polovinu městečka a patronátu, v různých momentech vlastnili hrady Janštejn, Rokštejn, městečko Pacov a jiné.
Nejslavnějšími členy rodu byli Václav Králík z Buřenic, olomoucký biskup 1412-1416, dále Zdeslav Tluksa z Buřenic a jeho bratr Kuneš, kteří byli za husitství purkrabími na Karlštejně.
Rodokmen podle Sedláčka
Garkisch, Miloš - Zdeslav Tluksa z Buřenic, karlštejnský purkrabí v době husitských válek. Středočeský sborník historický / Praha : Státní oblastní archiv v Praze Sv. 36, (2010), s. 22-43.
https://korene.webnode.sk/morava/vysocina/tluksa/
http://www.historie.hranet.cz/heraldika ... 61-088.pdf
https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl ... 2018-1.pdf
Vladykové z Vrábí
Poprvé se mají na Vrábí připomínat v roce 1360 - Rynart a Albrecht,
V pozdějších pramenech se uvádějí jako Tluksové z Vrábí, je otázka, zda to jen není vedlejší větev tohoto rodu.
"Vrábští z Vrábí byli starou vladyckou a později panskou rodinou, která pocházela ze vsi Vrábí u Brandýsa nad Labem. V druhé polovině 15. století se Vrábští rozdělili na dvě větve. První sídlila ve Vrábí, které vlastní až do roku 1547, kdy jim za účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo vlastnictví změněno na manství. Protože však následující potomci Jana Vrábského odmítli složit manskou přísahu, bylo roku 1571 panství prohlášeno za odumřelé. Tato větev Vrábských vymírá koncem 16. století. Druhá větev rodu držela od roku 1640 Čimelice, kde seděl Jan Tluksa z Vrábí. Tato větev se však brzy dělí na odnož mladějovickou a drahenickou. I tato větev vymírá po meči koncem 18. století."
https://biblio.hiu.cas.cz/records/3b4b0 ... f2b584507d
Vladykové z Mečkova
První Jeník z Mečkova (jméno vsi podle erbu?) se připomíná v roce 1321 . Jeho stejnojmenný potomek v roce 1411 prodává zboží v Mečkově, Nedanicích a Čihově, 1420 je husitský hejtman v Prachoticích, 1426-1431 v Litomyšli, později je na Valdeku. Jeho potomci sídlí například na hradě Bradlec.
Helena Znamenáčková: Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova: Vzestup a pád rodu se zkříženými meči v erbu
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... =25&t=2343
Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Moderátor: elizabeth
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 178 times
- Been thanked: 45 times
Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4273
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 178 times
- Been thanked: 45 times
Re: Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Erb v černé variantě a predikátem Božejov je zobrazen v erbovní galerii na hradě Lauf
Růžek listinu z roku 1327 (RBM III, č. 1285) vykládá jako léno hradu Cheb, zároveň u těchto vladyků nezná žádný přímý vztah ke Karlovi (Růžek, Česká znaková galerie, s. 233)Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Pán
- Příspěvky: 407
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 9 times
- Been thanked: 47 times
Re: Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Část literatury dosud uvádí jako prvního držitele Buřenic Rapotu (1279), který měl navíc patřit mezi deset purkrabí Pražského hradu.
Dehtářský a textilní výrobní areál v zázemí středověkého městečka Lukavce – příklad vrcholně středověké kolonizace na Vysočině, 2023
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/37570
Což je omyl, protože v RBM sice stejnojmenný pražský kastelán figuruje, avšak bez predikátu ( RBM II., s. 1394). Odkazují přitom na V. Kuthana, jehož knihu o jihočeské architektuře nemám (Buřenice - s. 189, 226, 229) a publikaci A. Merhautová o raně středověké architektuře, která to neuvádí (Buřenice – s. 102). Jenže původcem asi bude Sedláček, který to tvrdí v Místopisném slovníku na s. 84, avšak v příslušném dílu hradů (XII., s. 203) už Rapota nefiguruje. S predikátem z Borčovic zmiňuje Rapotu L. Jan, jak ve studii o deseti purkrabích pražského hradu, tak v pozdější monografii Václava II., aniž by ho řadil k nějakému rodu.
Jan Libor: Deset purkrabích na dvoře Přemysla Otakara II., 2008, s. 81-83.
Podle J. Boukala byl ale příslušníkem rodu z Říčan, což má dokládat pečeť, kterou u Sedláčka skutečně najdeš (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4). Takže nepřekvapí, že ke stejnému závěru dospěl už předtím M. R. Pauk ve studii o Ondřejovi ze Všechrom. Boukal i Jan shodně konstatovali, že poloha oněch Borčovic je neznámá, což se alespoň prozatím nezmněnilo.
Boukal Jan: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu ,2022, s. 17.
Pauk M. R.: Mechanizmy tworzenia elity dworskiej w dobie ostatnich przemyślidów. Najwyższy komornik Andrzej z Všechrom i jeho krąg, 2008
Dehtářský a textilní výrobní areál v zázemí středověkého městečka Lukavce – příklad vrcholně středověké kolonizace na Vysočině, 2023
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/37570
Což je omyl, protože v RBM sice stejnojmenný pražský kastelán figuruje, avšak bez predikátu ( RBM II., s. 1394). Odkazují přitom na V. Kuthana, jehož knihu o jihočeské architektuře nemám (Buřenice - s. 189, 226, 229) a publikaci A. Merhautová o raně středověké architektuře, která to neuvádí (Buřenice – s. 102). Jenže původcem asi bude Sedláček, který to tvrdí v Místopisném slovníku na s. 84, avšak v příslušném dílu hradů (XII., s. 203) už Rapota nefiguruje. S predikátem z Borčovic zmiňuje Rapotu L. Jan, jak ve studii o deseti purkrabích pražského hradu, tak v pozdější monografii Václava II., aniž by ho řadil k nějakému rodu.
Jan Libor: Deset purkrabích na dvoře Přemysla Otakara II., 2008, s. 81-83.
Podle J. Boukala byl ale příslušníkem rodu z Říčan, což má dokládat pečeť, kterou u Sedláčka skutečně najdeš (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4). Takže nepřekvapí, že ke stejnému závěru dospěl už předtím M. R. Pauk ve studii o Ondřejovi ze Všechrom. Boukal i Jan shodně konstatovali, že poloha oněch Borčovic je neznámá, což se alespoň prozatím nezmněnilo.
Boukal Jan: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu ,2022, s. 17.
Pauk M. R.: Mechanizmy tworzenia elity dworskiej w dobie ostatnich przemyślidów. Najwyższy komornik Andrzej z Všechrom i jeho krąg, 2008
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Pán
- Příspěvky: 407
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 9 times
- Been thanked: 47 times
Re: Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Jen pro doplnění přidávám pečeť Rapoty z Borčovic (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4), kde skutečně říčanský trojlístek je, jen se musí trošku hledat.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Pán
- Příspěvky: 407
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 9 times
- Been thanked: 47 times
Re: Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
Považovat za předka této větve rodu dvou zkřížených mečů Jeníka z Mečkova (1321), jak činí autorka práce, je sice možné, ale rozhodně ne pravděpodobné. Lidově řečeno, to je spíš pade na pade. Zvláště když je za prvního jistého člena rodu pokládán Bušek (1327), byť k předkům rodu mohli patřit již první nositelé predikátu Vok (1292) + Beneš (1295) z Buřenic. Ani jméno Jan to nezachrání, protože podle analýzy písemných pramenů bylo nejrozšířenějším osobním jménem předhusitského období. Ačkoli půlstoletí mezi výskytem otce a syna není za určitých okolností nepřekonatelnou překážkou, nabádá tak dlouhá časová mezera k opatrnosti. Spojovat název lokality s erbem je sice lákavé, avšak podle příslušné literatury je odvozeno z osobního jména, jako mnoho jiných. Ono jde totiž také o to, jak se budeme na dějiny rodu(ů) dvou zkřížených mečů celkově dívat, což autorka pochopitelně vůbec neřeší. Podle mě lze zatím předpokládat, že se všechny pozdější větve oddělily od rodu z Buřenic, který se patrně rozvětvil na jižním Pelhřimovsku, kam se zřejmě dostal až díky přízni Jana Lucemburského. Takže možnost, že už počátkem 14. s. byla jedna z jeho větví přítomná na Klatovsku se mi nezdá pravděpodobná, zvlášť když tam historicky nepatří.Ježek píše: ↑06 led 2024 12:00 Vladykové z Mečkova
První Jeník z Mečkova (jméno vsi podle erbu?) se připomíná v roce 1321 . Jeho stejnojmenný potomek v roce 1411 prodává zboží v Mečkově, Nedanicích a Čihově, 1420 je husitský hejtman v Prachoticích, 1426-1431 v Litomyšli, později je na Valdeku. Jeho potomci sídlí například na hradě Bradlec.
Helena Znamenáčková: Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova: Vzestup a pád rodu se zkříženými meči v erbu
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y
https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... =25&t=2343
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Pán
- Příspěvky: 407
- Registrován: 07 srp 2022 10:43
- Has thanked: 9 times
- Been thanked: 47 times
Re: Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí
K dějinám rodu přidal menší studii i Rudolf Tecl:
Tecl Rudolf: Neznámá česká listina Petra z Konipasu z roku 1397, JSH 1997-1998
Tecl Rudolf: Neznámá česká listina Petra z Konipasu z roku 1397, JSH 1997-1998
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů