Hagiografie

[Ježek]

Několikrát už jsme tu nakousli téma legend a jejich pravdivosti a reálnosti.

Začnu citátem z M. Halbwachse: Kolektivní paměť, s. 57: "Světec, jehož příkladný život vedl k posmrtnému vysvěcení, by se například velice divil legendě, která o něm vznikla, pokud by se vrátil na svět. Legenda přesto vznikla na základě pečlivě dochovaných vzpomínek sepsaných v dobré víře svědky jedné etapy jeho života. Světec možná většinu zaznamenaných událostí nepozná nebo se ani nikdy neodehrály. Důvod, proč ho nezaujaly, však tkví v tom, že se plně věnoval vnitřnímu životu, zatímco ostatní, kteří věnovali pozornost jemu, zaznamenali okolní události."

[slavicekvac]

Několikrát už jsme tu nakousli téma legend a jejich pravdivosti a reálnosti.

Začnu citátem z M. Halbwachse: Kolektivní paměť, s. 57: "Světec, jehož příkladný život vedl k posmrtnému vysvěcení, by se například velice divil legendě, která o něm vznikla, pokud by se vrátil na svět. Legenda přesto vznikla na základě pečlivě dochovaných vzpomínek sepsaných v dobré víře svědky jedné etapy jeho života. Světec možná většinu zaznamenaných událostí nepozná nebo se ani nikdy neodehrály. Důvod, proč ho nezaujaly, však tkví v tom, že se plně věnoval vnitřnímu životu, zatímco ostatní, kteří věnovali pozornost jemu, zaznamenali okolní události."

Jak kdy. Někdy jsou písemnosti od světců intimní povahy. Ústní výpovědi, nebo deníky. Taky básně - viz Jan od Kříže. Teď právě čtu Deníček svaté Faustyny Heleny Kowalské. Vnější záležitosti méně podstatné, než ty zcela vnitřní. Ale souhlasím, že třeba legendy o Václavu jsou více vnější, svědectví přímé řeči je malé, ale nechybí. Jsem přesvědčen, že čím bizarnější historky, tím pravdivější. Zvlášť ty, které o světci vypovídají negativně. jsou věci, které se nevymyslí.

[Katerina]

Ano, také myslím, jak kdy .. někdy vznikaly legendy již krátce po úmrtí dotyčného, snad jako příprava na jeho svatořečení - nedávno jsem si zase četla v knize o sv. Kláře, to je myslím podobný případ , a svědectví sester, které s ní žily v klášteře a byli účastni při jejím odchodu by se daly považovat za reálná.

[slavicekvac]

Ano, také myslím, jak kdy .. někdy vznikaly legendy již krátce po úmrtí dotyčného, snad jako příprava na jeho svatořečení - nedávno jsem si zase četla v knize o sv. Kláře, to je myslím podobný případ , a svědectví sester, které s ní žily v klášteře a byli účastni při jejím odchodu by se daly považovat za reálná.

Určitě blízkost svědectví je podstatná. Já se teď malinko podílím na procesu blahořečení Matky Vojtěchy Antonie Hasmandové OSB ( Boromejky ), tak v praxi tyto přípravy vidím zblízka. Osobní svědectví jsou přesná, dají se i korigovat více svědectvími ze stejné doby. Já toho moc nenasvědčím osobně, viděl jsem ji dvakrát a nemohu na to zapomenout, ale to určitě nepřispěje v procesu. Nopak znám jasné uzdravení na její přímluvu způsobem a výsledky takové, že doktor na to jen zírá Po vyléčení rakoviny u chlapa 82 let s metastázami dělal 12x biopsii, aby se přesvědčil, že je to úplné vyléčení. Teď je ten člověk zase v síle a píše další knihu Teď jsem ho viděl jen na Skypu, ale je v pohodě. Matka Vojtěcha má na kontě několik dalších, kromě těch za života, které se nepočítají... Sama zemřela na rakovinu v roce 1988.