Mojmír I.

Mojmír I., jehož vláda je datována přibližně do let 830 až 846, je považován za prvního historicky doloženého vládce a de facto zakladatele Velkomoravské říše a její vládnoucí dynastie Mojmírovců.

Klíčovým momentem Mojmírovy vlády a vzniku Velké Moravy bylo dobytí a připojení Nitranského knížectví kolem roku 833. Nitranské knížectví, ležící na území dnešního západního Slovenska, v té době ovládal kníže Pribina. Mojmír Pribinu vyhnal a obě knížectví spojil pod svou vládou, čímž vytvořil rozsáhlejší a silnější celek. Tento akt je historiky tradičně vnímán jako zrod Velké Moravy. Sjednocení posílilo politickou a vojenskou moc Moravanů, kteří tak mohli lépe odolávat vlivu sousední Franské říše.

V oblasti náboženství docházelo za Mojmírovy vlády k dalšímu šíření křesťanství, které již dříve pronikalo na Moravu z Franské říše. K významné události došlo roku 831, kdy byl Mojmír I. se svou elitou (“se všemi Moravany”) pokřtěn pasovským biskupem Reginharem, což dokládá snahu o integraci Moravy do křesťanské Evropy.

Mojmírova snaha o osamostatnění vyvrcholila v roce 846, kdy se dostal do otevřeného střetu s Ludvíkem Němcem, králem Východofranské říše. Ludvík Němec uspořádal vojenskou výpravu na Moravu, Mojmíra sesadil a na knížecí stolec dosadil jeho synovce Rastislava (kterého považoval za loajálního vazala). Mojmír I. pravděpodobně buď uprchl, nebo byl při invazi zabit; jeho osud po sesazení zůstává nejasný. Přestože byl Mojmír sesazen Franky, položil základy, na nichž jeho nástupci, Rastislav a Svatopluk, vybudovali mocnou středoevropskou říši.

Diskuse: Etnogeneze Velké Moravy, Příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci