Svatopluk
Svatopluk I. pocházel z rodu Mojmírovců, vládnoucí dynastie Velké Moravy. Narodil se asi kolem roku 840. Na počátku své politické dráhy spravoval území Nitranska (dnešní západní Slovensko), které bylo součástí Velkomoravské říše. Byl pravděpodobně synem Mojmírova bratra nebo jiného příbuzného, což z něj činilo člena panovnické elity.
V roce 870 se dostal do konfliktu se svým strýcem Rastislavem (Rostislavem), kterého zradil a vydal Frankům. Ti Svatopluka následně zatkli a uvěznili. O rok později se mu však podařilo získat jejich důvěru a byl vyslán zpět na Moravu, kde převzal moc poté, co byl Rostislav odstraněn. Tím začala jeho samostatná vláda, která trvala více než dvacet let.
Svatoplukova vláda je synonymem pro expanzi Velké Moravy. Počáteční mír s Východofranskou říší, stvrzený Forchheimským mírem v roce 874, mu uvolnil ruce pro ovládnutí okolních slovanských kmenů. Území Velké Moravy rozšířil o dnešní Čechy (kde získal vliv nad Přemyslovci a po smrti knížete Bořivoje I. zde v letech 888–890 sám vládl), Slovensko, Panonii (část dnešního Maďarska a Rakouska) a část Slezska a Malopolska. Jeho říše se fakticky stala velkým kmenovým svazem, který sahal od Visly až po Dunaj a jehož soudržnost závisela především na Svatoplukově silné osobnosti a moci.
Ve vztahu k církvi Svatopluk obratně manévroval mezi vlivem Východofranské říše, která prosazovala latinské kněze, a snahami arcibiskupa Metoděje o udržení staroslověnské liturgie. Přestože zpočátku podporoval latinské duchovní, zejména biskupa Wichinga, který byl Metodějovým protivníkem, později si uvědomil, že církevní nezávislost podpoří nezávislost státu. Roku 880 dosáhl důležitého diplomatického vítězství, kdy papež Jan VIII. v bule Industriae tuae uznal Velkou Moravu jako papežské léno, potvrdil Metoděje jako arcibiskupa a povolil užívání staroslověnštiny při bohoslužbách. Tím se Velká Morava vymanila z církevní kontroly Salcburského arcibiskupství.
Metoděj jako arcibiskup Velké Moravy, zůstal pod ochranou Svatopluka až do své smrti v roce 885. Po jeho smrti však Svatopluk ustoupil tlaku Franků a umožnil vyhnání jeho žáků. Tím došlo k oslabení slovanské církevní tradice, ale zároveň se tím Svatopluk snažil zachovat dobré vztahy se Západem.
Svatopluk zemřel v roce 894. Jeho smrt znamenala začátek úpadku Velké Moravy. Říše byla rozdělena mezi jeho syny – Mojmíra II. a Svatopluka II., kteří mezi sebou bojovali o moc. Vnitřní rozvrat a zároveň rostoucí hrozba z východu v podobě kočovných Maďarů vedly během několika dalších desetiletí k definitivnímu zániku Velké Moravy (kolem roku 907).
Svatoplukova postava byla později idealizována a stala se symbolem jednoty. Známá je legenda, kterou zaznamenal kronikář Kosmas, o třech prutech: Svatopluk prý na smrtelné posteli předal svým synům tři pruty a vyzval je, aby je zlomili. Každý prut zvlášť se zlomil snadno, ale svazek prutů zlomit nedokázali.
Diskuse: Etnogeneze Velké Moravy, Příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci, Zánik Velké Moravy.