Nejvýznamnějším státním celkem západní Evropy raného středověku byla franská říše pod vládou Merovejců a Karlovců. Rozlehlost a multietnicita říše vedly k tomu, že po rozpadu franské říše se k jejímu dědictví mohlo hlásit více nástupnických států.
Mojmír II. byl čtvrtým a posledním historicky známým panovníkem Velkomoravské říše z dynastie Mojmírovců.
Kníže Rastislav (často uváděn jako Rostislav) byl druhý známý panovník Velkomoravské říše z dynastie Mojmírovců. eho nejvýznamnějším činem bylo pozvání Konstantina (Cyrila) a Metoděje z Byzantské říše na Velkou Moravu v roce 863.
Svatopluk I. (přibližně 840–894) byl třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše z dynastie Mojmírovců, který vládl v letech 871–894. Za jeho vlády dosáhla Velká Morava největšího územního rozmachu a politického vlivu.
Mojmír I., jehož vláda je datována přibližně do let 830 až 846, je považován za prvního historicky doloženého vládce a de facto zakladatele Velkomoravské říše a její vládnoucí dynastie Mojmírovců.