Valentin
Vališ pocházel z německého Durynska, ale svůj duchovní život spojil s Prahou. Stal se řeholním kanovníkem v premonstrátském klášteře na Strahově, kde si získal pověst vzdělaného a hluboce věřícího muže. Tato pověst mu otevřela dveře ke knížecímu dvoru, kde působil jako kaplan. Rozhodujícím momentem pro jeho kariéru byla podpora kněžny Alžběty, manželky knížete Bedřicha, která prosadila jeho kandidaturu na biskupský stolec.
Po smrti biskupa Bedřicha byl Vališ v roce 1179 zvolen jeho nástupcem. Přestože v úřadu setrval pouze necelé tři roky, zanechal po sobě stopu jako reformátor a lidumil. Snažil se do českého prostředí přenést závěry Třetího lateránského koncilu, které kladly důraz na čistotu církevního života. Současníci ho v kronikách popisovali jako muže mírné povahy, který vynikal štědrostí k chudým a pečlivostí v duchovní správě.
Biskup Vališ zemřel v únoru roku 1182. Byl pohřben v tehdejší románské bazilice svatého Víta na Pražském hradě, konkrétně v kryptě za hlavním oltářem. Jeho ostatky byly znovu objeveny až ve 20. století během velkého archeologického průzkumu katedrály v roce 1928. Ačkoliv se dochovaly jen fragmenty, jeho památku dnes v interiéru svatovítského chrámu připomíná bronzová nápisová deska zasazená v dlažbě.
Diskuse: Biskupové, arcibiskupové, Bedřich a Alžběta