Kolem r. 1300 v rychlém sledu vymřely tři hlavní středoevropské dynastie, které vládly svým státům po celý raný středověk - v českých zemích Přemyslovci, v Uhrách Arpádovci, v Polsku Piastovci. Chvíli to vypadalo, že z těchto událostí budou těžit Přemyslovci, když po uherské a polské koruně sahal Václav III. Ale právě tažení do Polska Václava stálo život a jím vymřela i dynastie českého státu.
V srpnu roku 1186 se vévoda Geoffrey z Bretaně zúčastnil turnaje, který v Paříži pořádal francouzský král Filip II. August. V jeho průběhu se Geoffrey zranil nebo ulehl s blíže neznámou chorobou a zakrátko zemřel. Byl pohřben v chóru pařížské katedrály Notre Dame a můžeme-li věřit jednomu z dvorních kronikářů Filipa Augusta, král byl smrtí svého přítele a spojence velmi hluboce zasažen. Nenadálá smrt mladého bretaňského vévody zasáhla také jeho manželku, vévodkyni Konstancii, která očekávala narození potomka, po dvou dcerách snad konečně vytouženého syna a následníka. Dne 29. března roku 1187 přišel v Nantes na svět chlapeček, který dostal jméno Arthur. Právě se narodil jeden z možných dědiců největší říše tehdejší západní Evropy – Anjouovského impéria.
Bitva u Beneventa, která se odehrála 26. února 1266, byla naprosto zásadním střetem v boji o italský jih. Proti sobě stanuli Manfréd Sicilský (nemanželský syn císaře Fridricha II. z rodu Štaufů) a Karel z Anjou (bratr francouzského krále, kterého papež povolal, aby Štaufy z Itálie vyhnal).
Sicilské nešpory (italsky I Vespri siciliani) je název pro jedno z nejvýznamnějších středověkých lidových povstání, které vypuklo na Velikonoční pondělí 30. března 1282 v Palermu. Tato událost zásadně změnila mapu Středomoří a ukončila nadvládu Anjouovců nad ostrovem.