husité

Nejstarší zachovaný opis Hodětínova vojenského řádu pochází z 17. století ze sborníku staroměstského kancléře Jakuba Včelína.

Na počátku 15. století řada Poláků, především ze Slezska – Slezsko patřilo do svazku zemí Koruny české – studovala nebo učila na pražské universitě a každý den se tak setkávala s učením českých reformistů. Většina Poláků (později působili v Krakově) zastávala posice umírněného nominalismu proti realismu Husovi skupiny. Řada Poláků ze Slezska se ovšem stala stoupenci učení Jana Husa – ve Slezsku mělo husitství nejvíce straníků, během celé husitské revoluce bylo Slezsko převážně protihusitské.

Příslušník vysoké šlechty, nejvýznamnější majitel hradu Ralsko, př. 1383 - +1433

Český šlechtic, táborský hejtman, loupeživý rytíř, dobrodruh, žoldák polského krále a straník Jagellonské kandidatury - člověk s nepochybně zajímavým životním osudem.

Moravský rytíř, husitský hejtman, nájemní žoldák a loupeživý rytíř, *před 1433 - +po 1466

Český rytíř, před 1405 - +po 1451

Český šlechtic, husitský vojevůdce, před 1420 - +7.9.1427

14. srpna 1431 byly u Domažlic na hlavu poraženy intervenční sbory 4. křížové výpravy vyhlášené proti nepoddajné kacířské zemi. Papežská kurie dospěla se skřípěním zubů a se sebezapřením k závěru, že s husity bude nutné zahájit jednání. Iniciátor této poslední kruciáty kardinál Cesarini proto svolal s podporou římského krále Zikmunda do Basileje koncil, kde mělo dojít konečně k nějakému narovnání s husity. Jedním z bodů rokování na koncilu bylo i projednání husitského programu, který zastřešovaly čtyři pražské artikuly.

Několik úvah k nejrozporuplnějšímu období našich dějin.