První polská kronika, vzniknuvší několik let před dílem Kosmy (mezi l. 1112 - 1117) v originále Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum byla sepsána neznámým mužem, zřejmě členem kanceláře Boleslava Křivoústého, který je později označován jako Gall anonym.
V červencovém čísle měsíčníku „Dějiny a současnost“ vyšel článek opavského historika Jaroslava Bakaly „Láska či politika?“ o svatbě českého krále Václava III. s Violou Těšínskou. Některá fakta a názory, uvedené v této stati, mě přinutily reagovat.
Václav II. využil nestability u severního souseda k pokusu Polsko ovládnout.
Boleslavův otec Měšek byl prvním písemně doloženým vládcem Polska. Přijal křest, navázal styky s císařstvím, v boji proti českému knížeti Boleslavu II. získal Malopolsko s Krakovem a Slezsko. Následovníkovi, který ovšem nebyl vůbec jistý, zanechal stabilní státní útvar se zhruba miliónem a čtvrt obyvatel, schopný expanze a dalšího upevnění. Tyto dvě slovní spojení ve zkratce vystihují vládu jeho syna Boleslava budoucími zvaného Chrabrým nebo Velikým.
svídnicko-javorský kníže, člen rodu Piastovců, *1312 - +28.7.1368
Česká a polská královna, manželka Václava III. a Petra z Rožmberka * cca 1290 - † 21. 9. 1317