Původně litevský velkokníže využil příležitosti po smrti uherského a polského krále Ludvíka. Slibem křestu sebe i Litvy získal ruku dědicky polského království, Hedviky. Jeho vláda tak znamenala personální unii mezi Polskem a Litvou a vytvoření jednoho z důležitých aktérů v středovýchodní Evropě. Vladislav, i díky vítězství u Grunwaldu, je považován za jednoho z nejdůležitějších polských panovníků.
V raném středověku více než kdy jindy platilo, že se silným vládcem umírá silný stát. Boleslav Chrabrý se pár měsíců před svým skonem v roce 1025 nechal sice korunovat prvním polským králem, ale to slibovanou stabilitu a prosperitu státu Piastovců nepřineslo, spíše naopak.
31. 10. 1424 - 10. 11. 1444
Vévoda orleánský, vévoda d’Anjou, vrchní velitel francouzské katolické armády, král polskýA jakkoliv bylo mým prvotním úmyslem vykreslit na těchto stránkách svého dobrého pána Jindřicha III. v jeho přirozenosti a jakým vpravdě byl, a nikoliv takového, jak ho pošpinila hanebná šalba ligistů a guisovců, jejichž nenávistný jed na nebohého krále vylévaný šířil se za jeho života skrze nespočetné pamflety, veršíky a paškvily a běda, i skrze mrzká kázání pronášená dokonce z výšin posvátných kazatelen, z nichž by se měla hlásat toliko pravda boží…(Robert Merle, Vladař na scéně, románová sága Dědictví otců)
Jan Hunyadi (maďarsky: Hunyadi János, rumunsky: Ioan de Hunedoara, česky také Ján Huňady; narozen kolem let 1387/1407, zemřel 11. srpna 1456 v Zemunu/Bělehradě) byl významný sedmihradský šlechtic, vojevůdce a politik 15. století. V dobových pramenech bývá často nazýván Turkobijec nebo Bílý rytíř.
Ludvík I. zvaný Veliký nastoupil jako druhý a poslední uherský král z francouzského rodu Anjouovců. V roce 1370 byl zvolen také králem polským. Jelikož po sobě nezanechal žádného syna, po jeho smrti se jeho personální unie rozpadla a v obou královstvích začali vládnout manželé jeho dcer.
Boleslav Chrabrý (polsky Bolesław I Chrobry) se narodil kolem roku 966 nebo 967 jako syn polského knížete Měška I. a jeho manželky Dobravy (nesprávně Doubravka), dcery českého knížete Boleslava I. Jeho původ byl tedy spojený jak s prvním historicky doloženým vládcem Polska, tak s mocným rodem Přemyslovců v Čechách. Vyrůstal v době, kdy se polské knížectví teprve upevňovalo a bylo čerstvě christianizováno (křest Měška I. v roce 966).
Kazimír IV. Jagellonský byl jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků pozdního středověku.
Kazimír III. Veliký (polsky Kazimierz III Wielki) byl jedním z nejvýznamnějších panovníků v polské historii. Vládl v letech 1333–1370 a byl posledním králem z dynastie Piastovců. Jeho vláda je v Polsku vnímána jako „zlatý věk“ transformace země z rozdrobeného a slabého státu v evropskou mocnost.
Vladislav I. Lokýtek (polsky Władysław I Łokietek, 1260/61 – 2. března 1333) byl významný polský panovník a král z dynastie Piastovců.