Sjezdy Vítkovců

[elizabeth]

Ty se konaly podle CDB V., co jsem je nenašla na netu, viz Acomin příspěvek Doufám, že nám sdělí odkud tu info má...

Já myslím, že jde o stejnou listinu jako u Regest - 1274.

Jenže těch RBM II. 776, co má Acoma v násl. příspěvku je k roku 1272 a to je ta listina, co k ní ex. ten originál.

Ta co se vztahuje k 19.3. 1274 je RBM II. 862

[Viola]

Ta co se vztahuje k 19.3. 1274 je RBM II. 862

Napsala jsem to blbě - myslím, že tahle listina z regest, je totéž co již zmiňovaný dokument z CDB.

[elizabeth]

Violko, Acomo, kde to podle vás Šusta dokládá těmi listinami z Regest tj. těmi, co je tu řešíme?
Nebo jste ty listiny našly v Regestech dle datumu 19.3.1274 a ta 1272 se vám zdála podobná. V tý diplomce se k těm listinám píše:

RBMII., s 311, č776. Pro stejnou záležitost, se stejnými svědky, pouze s datací o dva roky pozdější (1274) byla vydána listina RBM II. s 356, č. 862

Takže namísto Violky a Acomy si na tuto otázku odpovídám sama:

Josef Šusta ve svém článku v ČČH, který později vyšel v knize Drobné práce historické píše na úplně jiném místě než, to v té, co se vztahuje ke shromáždění Vítkovců a co jsem ji odcitovala minule:

V tomto stavu věcí nepřekvapuje nás, že rod Vítkovců v dobách těch vykazuje velikou solidaritu všech členů; toto vědomí společného původu a interessu živeno četně navštívenými shromážděními jako na Rosenberce r.1274, 19. března, kde větev Hradeckou zastupoval právě dotčený Oldřich,větev Landštýnsko-Třeboňskou Ojíř z Lomnice. Krumlovskou náš Záviš s dvěma bratry, Rožmberskou mladí ještě synové Vokovi, kteří ještě asi úplně vlivu své matky Hedviky ze Schaunberka nebyli odrostli, kdežto Hedvika sama udržovala s valstním rodem těsné styky, čehož svědectvím jest, že v zmíněném zhromáždění nalézáme také bratry její Wernharta a Jindřicha ze Schaunberka. ...

takže, a se dostaneme k tomu doložení, že skutečně pan prof. Šusta má uveden odkaz na listinu podepsanou na Rožmberce a vztahující se k předání patronátního práva na kostel v Raabs na stránce 74 v ČČH v první části ( Záviš do roku 1276):
V té době zdržoval se Záviš nejvíce v Bavořích, někdy však také u příbuzných svých v jižních Čechách, apoň r. 1274 19. března byl na Rosenberce...

a nasleduje odkaz, v němž se píše: Regesta (RBM) č 776, náleží do r. 1274

Což znamená, že o dataci jedné z listin také pochyboval. Takže nejsem první komu ty dvě listiny nedaly spát. I když já bych se teď spíše přiklonila k pravosti obou nebo alespoň té z roku 1272

[Viola]

a nasleduje odkaz, v němž se píše: Regesta (RBM) č 776, náleží do r. 1274

Cože? Rozumím tomu, že smatlal dvě listiny dohromady? Ta 776 je z roku 1272, ne?

[elizabeth]

a nasleduje odkaz, v němž se píše: Regesta (RBM) č 776, náleží do r. 1274[/b]

Cože? Rozumím tomu, že smatlal dvě listiny dohromady? Ta 776 je z roku 1272, ne?

Rozumíš dobře. Myslím si, že on si myslel ( dobrej obrat, koncovka je blbě já vím, češtinsky správně je dobrý ) že jedna z těch listin je blbě datovaná. Ale proč ji zařadil do roku 1274, tak to nevím, já jak jsem napsala, bych se vzhledem k ex. originálu přiklonila spíše k 1272. Pokud bych teda měla uznat jen jednu z nich, ale spíše si kvůli iterum resignat a resignausse myslím, že šlo o znovu potvrzení z blíže neurčených důvodů.

[elizabeth]

Milé dámy, vzácní pánové,

obracím se na vás s prosbou o pomoc při doložení jistých činností církevních hodnostářů, římského krále, Vítkovců, šlechty, nebo Přemysla Otakara. Dávám to do svéto takřka domovského tématu, doufám, že jsem se nedopustila velkého prohřešku.

Salcburský arcibiskup Fridrich von Walchen, primas německý, pak vyhlásil, že „každý, kdo by českému králi pomáhal, setrval po jeho boku nebo se jakkoli protivil panovníku Svaté říše římské národa německého, bude stižen exkomunikací, vyobcováním z lůna církve svaté.“ Mohla by to být (RBM II. 1034) ?

1.září 1276 odpadl od Přemysla Otakara II. další spojenec – v Řezně byla totiž uzavřena dohoda mezi Rudolfem a Jindřichem Bavorským, jemuž byly uděleny v léno Horní Rakousy.Mohla by to být (RBM II. 1047)?

19. září 1276 uzavřela štýrská šlechta v klášteře Reun spolek proti králi Přemyslovi.Podle mě je to RBM II. 1040. Souhlasíte?

Po vypršení lhůty oberachtu vyzval mohučský arcibiskup 7. července 1276 pražského a olomouckého biskupa, aby buď přiměli Přemysla Otakara II. k podrobení se Rudolfovi, nebo vyhlásili nad Čechami a Moravou interdikt.Mohla by to být některá z listin RBM II. 1030-1033? Pokud ano tak která?

Postup proti Přemyslovi v lénních záležitostech podporoval i papež Inocenc V.
??? Existuje něco čím by to šlo doložit ( kromě Vaníčka... )

Smrt Jindřichova bratra Vítka 22. září 1277
??? ( tady bych to asi našla, ale spoléhám se na Acomu, že to bude vědět z hlavy)

Děkuji všem za pomoc a přeju hezký večer.

[acoma]

Smrt Jindřichova bratra Vítka 22. září 1277
???

Je to tady, milý tyrane - http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... chaunberga.

[Viola]

Smrt Jindřichova bratra Vítka 22. září 1277
???

Je to tady, milý tyrane - http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... chaunberga.

A z čeho jsi čerpala?

[acoma]

Smrt Jindřichova bratra Vítka 22. září 1277
???

Je to tady, milý tyrane - http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... chaunberga.

A z čeho jsi čerpala?

To kdybych věděla. Je to kompilát jako hrom. Možná z Rožmberků. A z Vaníčka.

[Viola]

1.září 1276 odpadl od Přemysla Otakara II. další spojenec – v Řezně byla totiž uzavřena dohoda mezi Rudolfem a Jindřichem Bavorským, jemuž byly uděleny v léno Horní Rakousy.Mohla by to být (RBM II. 1047)?

V Regestech imperii (č. 595c z roku 1276, bohužel bez datace) zmiňuje podmínky, za nichž Jindřich Dolnobavorský obdrží svá léna od Rudolfa a také s ním spojí své vojenské síly (?), mělo jít o sňatkové spojení Jindřichova syna Oty a Rudolfovy dcery KAteřiny.

Jinak myslím, že ta listina by na přechod Jindřicha do Rudolfova tábora mohla reagovat - Přemysl píše Teodorovi, markraběti (?) z Landsberku (snad Lansberg am Lech v Bavorsku?), ale o čem, to nevím .

[Viola]

19. září 1276 uzavřela štýrská šlechta v klášteře Reun spolek proti králi Přemyslovi.Podle mě je to RBM II. 1040. Souhlasíte?

Řekla bych že ano. Ještě je tam kromě štýrské šlechty i korutanská. Jednotliví šlechtici prohlašují, že jsou na straně Rudolfa (v čele s Oldřichem z Heunburka. Jen si říkám, jaktože je ta listina v RBM?

[elizabeth]

19. září 1276 uzavřela štýrská šlechta v klášteře Reun spolek proti králi Přemyslovi.Podle mě je to RBM II. 1040. Souhlasíte?

Řekla bych že ano. Ještě je tam kromě štýrské šlechty i korutanská. Jednotliví šlechtici prohlašují, že jsou na straně Rudolfa (v čele s Oldřichem z Heunburka. Jen si říkám, jaktože je ta listina v RBM?

Podle mě je tam ( v Regestech) i spousta listin převzatých z UBLOE a tak proč ne i tato? Jinak díky...

[elizabeth]

To jsou ony:
RBM II. č. 776, z 19.3.1272
Hanricus et Witko fratres de Rosenberch protestantur, se se de consensu et expressa voluntate matris suae Hedewigis abbati de Hohenwurt et conuebtui eiusdem loci - ius patronatus ecclesie in Rakz Patauiensis dyocesis, qoud as ipsos ex vero petrimonio pertinebat resignauisse

U té druhé:
RBM II. č. 862, 19.3. 1274
Hanricus et Witko fratres de Rosenberch de consensu et voluntante matris suae Hedewigis abbati de Hohenwrut et conuentui eiusdem mon. jus patronatus ecclesiae in Rakz, Pataviensis dyocesis, quod ad ipsos vero patrimonio pertinebat, iterum resignat.

Musím udělat drobnou korekci k těmto listinám, teda jejich dřívějším překladům zde...Původně jsem si myslela, že to znamená, že potvrzovali a znovu potvrzovali to předání patronátního práva... Ale nyní, když jsem se do toho pořádně začetla, tak to vidím spíše tak, že ho postupovali a znovu postupovali. Koukněte na to, pls, se mnou:

V té první listině:

Jindříšek a Víteček (stále vyjadřuju, že jsou malincí) bratři Rožmberkové dosvědčují vzájemnou shodu a nepochybné přání své matky Hedviky odevzdávají/postupují (tak jak jsem to formulovala by byl česky logičtější infinitiv - odevzdat/postoupit)opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , jež z důvodu svého oprávněného dědictví po otci dosáhnul. (ono pertineo, pertinere,... je dosahovat, a je to 3. osoba, minulý čas, rod činný ale...)

a ta druhá

Jindříšek a Víteček bratři Rožmberkové v souladu a podle přání své matky Hedviky znovu odevzdávají/postupují opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , jež ke svému oprávněnému dědictví po otci dosáhl.

Mohou mi lepší latiníci ( Ježek, Katka, aj) to confirmovat ?

[Katerina]

Jindříšek a Víteček (stále vyjadřuju, že jsou malincí) bratři Rožmberkové dosvědčují vzájemnou shodu a nepochybné přání své matky Hedviky odevzdávají/postupují (tak jak jsem to formulovala by byl česky logičtější infinitiv - odevzdat/postoupit)opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , jež z důvodu svého oprávněného dědictví po otci dosáhnul. (ono pertineo, pertinere,... je dosahovat, a je to 3. osoba, minulý čas, rod činný ale...)

Jo , smysl je myslím jasný.
To Protestantur na počátku - může být i : veřejně dosvědčit , pod přísahou prohlásit, slavnostně prohlásit , podávat svědectví

V souladu (stejné mysli) jasně vyjadřují přání své matky

a tady to bohužel můžeme číst - bud jako : a)znovu podepsat nebo právě to : b) ponechat , vzdát se (nečeho, v něčí prospěch) , postoupit
osobně bych se přikláněla k tomu b)

pak jsou ta patronátní práva a končíme :

která /jenž jim z důvodů pravého dědictví náleží.

Takže jen lehce stylisticky upraveno - třeba takto :Jindřich a Vítek, bratři z Rožmberka , slavnostně prohlašují /vyhlašují a ve vzájemném souladu vyjadřují přání své matky postoupit opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , která /jenž jim právem dědickým náleží.

[elizabeth]

Jindříšek a Víteček (stále vyjadřuju, že jsou malincí) bratři Rožmberkové dosvědčují vzájemnou shodu a nepochybné přání své matky Hedviky odevzdávají/postupují (tak jak jsem to formulovala by byl česky logičtější infinitiv - odevzdat/postoupit)opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , jež z důvodu svého oprávněného dědictví po otci dosáhnul. (ono pertineo, pertinere,... je dosahovat, a je to 3. osoba, minulý čas, rod činný ale...)

Jo , smysl je myslím jasný.
To Protestantur na počátku - může být i : veřejně dosvědčit , pod přísahou prohlásit, slavnostně prohlásit , podávat svědectví

V souladu (stejné mysli) jasně vyjadřují přání své matky

a tady to bohužel můžeme číst - bud jako : a)znovu podepsat nebo právě to : b) ponechat , vzdát se (nečeho, v něčí prospěch) , postoupit
osobně bych se přikláněla k tomu b)

pak jsou ta patronátní práva a končíme :

která /jenž jim z důvodů pravého dědictví náleží.

Takže jen lehce stylisticky upraveno - třeba takto :Jindřich a Vítek, bratři z Rožmberka , slavnostně prohlašují /vyhlašují a ve vzájemném souladu vyjadřují přání své matky postoupit opatství a konventu ve Vyšším Brodě patronátní právo ke kostelu v Raabs v pasovské diecézi , která /jenž jim právem dědickým náleží.

ad protestantur - protesto, protestare - Jestli dosvědčují nebo prohlašují, vyhlašují je myslím celkem jedno, to vyhlašují je asi fakt hezčí
odevzdávají/ postupují je až to resignat popř. resignauisse na konci věty, v té jedné listině je předtím iterum, což je znovu.
Takže v první jen resignauisse - dřívepostoupili/odevzdali
v té druhé iterum resignat je znovu postupují ( a přesně znovu postupuje)

pertineo, pertinere,... není držet, držet je contingo, contingere,...
to pertineo je dosáhnout, rozšířit, vázat se k, týkat se a zde je to učitě minulý čas (je tam to -ba-)
ten konec možná ,... .jež( nebo spíše jehož, je to ono právo) sám oprávněným dědictvím po otci dosáhnul (tj. nabyl) ( jako, že to patronátní právo on sám (Jindřich) získal jako dědictví po otci...

[Ježek]

Logicky je blbost, aby jeden a ten samý právní akt zlistiňovali dvakrát v rozmezí několika let.

Text je téměř totožný, svědci jsou totožní, datum je jiné. Potíž je v tom, že obě listiny se dochovaly, obě pěčetěné stejnou pěčetí (typ 4,27). Obě listiny jsou z archivu kláštera, druhá ještě doložena na pozdějším opisu.
Jak z toho ven? Mohly být vydány obě listiny najednou, jedna pro klášter, druhá pro Vítkovce (případně 3, pro každého Vítkovce), s tím, že i ta donátorů se dostala později do kláštera.
Listina byla mezi lety 1272 - 1274 ztracena, ale existoval opis, podle kterého byla vydána nová listina s aktuálním rokem. Původní listina se pak našla. To je blbost.

Každopádně souhlasím s Violou, nebyly sjezdy, svědci se navíc mohli sjet ad hoc pouze k potvrzení převodu toho patronátního práva. Ve svědečné řadě se přiliš neliší toho vydání od ostatních šlechtických - příbuzní, (okolní šlechta), klienti.

[elizabeth]

Logicky je blbost, aby jeden a ten samý právní akt zlistiňovali dvakrát v rozmezí několika let.

Text je téměř totožný, svědci jsou totožní, datum je jiné. Potíž je v tom, že obě listiny se dochovaly, obě pěčetěné stejnou pěčetí (typ 4,27). Obě listiny jsou z archivu kláštera, druhá ještě doložena na pozdějším opisu.
Jak z toho ven? Mohly být vydány obě listiny najednou, jedna pro klášter, druhá pro Vítkovce (případně 3, pro každého Vítkovce), s tím, že i ta donátorů se dostala později do kláštera.
Listina byla mezi lety 1272 - 1274 ztracena, ale existoval opis, podle kterého byla vydána nová listina s aktuálním rokem. Původní listina se pak našla. To je blbost.

Každopádně souhlasím s Violou, nebyly sjezdy, svědci se navíc mohli sjet ad hoc pouze k potvrzení převodu toho patronátního práva. Ve svědečné řadě se přiliš neliší toho vydání od ostatních šlechtických - příbuzní, (okolní šlechta), klienti.

Ještě jsem se s tím setkala u jiných dvou listin, jimiž dokládám v článku o Závišovi Budivoje z Krumlova: 26. června 1262 ve Světlé (Zwettl) – RBM II. č. 373 s. 145 (jako Bodiboe de Scalitz);
26. června 1266 ve Světlé (Zwettl) – CDB V-1. č. 476, s. 705-707, odpovídá RBM II. č. 521, s. 202 (Botiboe de Scalitz).

Nemohlo se skutečně jednat o výroční konfirmaci? Kdy se ty vlastně dělaly? Navíc se domnívám, že se mohli sejít kvůli potvrzení listiny CDB V-1, č. 189, s. 300-302 (Pangerl, Urkundenbuch des Cistercienses Stift Hohenfurth (FRA II/23), č.IV., s. 5-6) K sepsání těchto listin (Budivoje a Vítka) totiž nedošlo roku 1259 ale až později, zřejmě z toho důvodu, aby ochránily vyšebrodský klášter před Vokovými příbuznými, kteří chtěli darování zabránit. Doba vzniku této listiny listiny dle CDB spadá buď roku 1272 nebo 1274, kdy podle mě opravdu proběhly sjezdy Vítkovců (nezapomeň, že se Vítkovci scházeli často, poprve již 1220 (předání vsi Kojetín), další pak si vzpomínám 1290 tam byla ta "služebná" šlechta - clientes atd), popřípadě mohla vzniknout (zas podle CDB) až roku 1277, kdy již byli prokazatelně jak Vítek tak Budivoj mrtvi. Tyto listiny vydávané v letech 1272 a 1274, shodně 19. března při ev. shromážděních Vítkovců na hradě Rožmberku, mají listinou z roku 1259 společnou úvodní pasáž: „Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice amen. Poněvadž paměť těch (událostí), které se dějí v současnosti, obvykle zeslabuje zapomenutí, je nezbytné, je (ty události) pevností jak napsaného tak svědků uchovat.“ I když to mohlo být způsobeno jen tím, že písař použil téhož dictamenu...

Jinak ještě, to co tady probíráme výše (od tohoto příspěvku po ten Ježkův nad tímto) je pitomost, ještě z doby, kdy jsem věděla pendrek o latině i o regestech, v RBM to je jen zkrácený výcuc Emlera o tom, co se píše v první nebo druhé listině, (v první protestantur ressignavisse - čili dosvědčují, že odevzdali), (v té druhé iterum resignat - čili znovu odevzdávají), proč tak usoudil ze stejného textu nevím, jen myslím, že on sám (Emler) se domníval, že došlo k té výroční konfirmaci. Text obou listin je identický, liší se pouze v dataci. V prvním případě je datace: Dáno a vydáno na Rožmberku. Milostivého Léta Páně 1272, 14 dní před dubnovými kalendami. Ve druhém pak Milostivého Léta Páně 1274, 14 dní před dubnovými kalendami.

Jinak, cifix, ty stránky výše vypadají jak omalovánky, jsem se nějak barevně vyžívala či, co... Jak ti přišly na mysl zrovna ty sjezdy, Ježku?

[Ježek]

Nemohlo se skutečně jednat o výroční konfirmaci? Kdy se ty vlastně dělaly?

Nečetl jsem žádnou práci o výročních konfirmacích pro české prostředí (to neznamená, že je zrovna Vítkovci, kteří byli jednou nohou v Říši, nedělali) - to ale neznamená, že něco takového nebylo

Jak ti přišly na mysl zrovna ty sjezdy, Ježku?

Totožná svědečná řada.

[elizabeth]

Logicky je blbost, aby jeden a ten samý právní akt zlistiňovali dvakrát v rozmezí několika let.

Text je téměř totožný, svědci jsou totožní, datum je jiné. Potíž je v tom, že obě listiny se dochovaly, obě pěčetěné stejnou pěčetí (typ 4,27). Obě listiny jsou z archivu kláštera, druhá ještě doložena na pozdějším opisu.
Jak z toho ven? Mohly být vydány obě listiny najednou, jedna pro klášter, druhá pro Vítkovce (případně 3, pro každého Vítkovce), s tím, že i ta donátorů se dostala později do kláštera.
Listina byla mezi lety 1272 - 1274 ztracena, ale existoval opis, podle kterého byla vydána nová listina s aktuálním rokem. Původní listina se pak našla. To je blbost.

Každopádně souhlasím s Violou, nebyly sjezdy, svědci se navíc mohli sjet ad hoc pouze k potvrzení převodu toho patronátního práva. Ve svědečné řadě se přiliš neliší toho vydání od ostatních šlechtických - příbuzní, (okolní šlechta), klienti.

Tak se mrkneme, co k tomu píše Šebánek, Dušková v CDB V.
Nejprve CDB V-2. č. 737 s. 398-9, tedy té z roku 1274 (jelikož je tam ten pokec kratší)

Autograf napsaný na pergamenu je opatrován v SAR Třeboň (archiv kláštera ve VB, č. HA 108/III.A). Nesložený autograf ze 16. století, napsaný na archu papíru je opatrován v SAR Český Krumlov (Sign. I 3 P č. 24a).
Písař: neznámý, buď vydavatele nebo kláštera.
Stylizátor písemnosti: snad týž a také písař.
Písař užil text, který napsal na listině pochybné důvěryhodnosti, týchž vydavatelů, datované k 19. březnu
1272.

No a u CDB V-2 č. 656, s. 284-285, tedy té z roku 1272 je toto:
Autograf pochybné důvěryhodnosti na pergamenu napsaný je uchováván/opatrován v SAR Třeboň (archiv kláštera ve VB, č. HA 108/II.A)
Písař: pravděpodobně pozdější, neznámý, bez pochybností kláštera.
Stylizátor písemnosti: listina č. 737 týchž vydavatelů, datovaná na Rožmberku k 19. březnu 1274, když její text nebyl zřetelně opsán/napsán, se jmény svědků od slova ke slovu (tak jako z poznámek b, d se jasným jeví), toliko změněný rok užil, který je vyjádřen/znázorněn menšími figurami (asi písmeny). (viz zaznačeno na přilž. obrázku)
Když bylo pozorováno to, co řekli jsme, listinu nemůžeme žádným způsobem považovat za pravou (sincerus, sincera...). Vskutku se mohlo stát, že tatáž po termínu data listiny č. 737 na prázdném papíru u svého příjemce byla napsána. Totiž dva poslední řádky na dolním okraji téhož jsou ponechány prázdné. Přestože je listina z roku 1272 stvrzena, zdá se(*), že je nejistá.

(*)nebála bych se použít i silnějšího termínu právnických listin: je zjevné, má se za to, je vidět

Nepřeložil by někdo, prosím, tu němčinu co je u listin na monasteriu:
tady:
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-K ... ter#anchor

a tady:

http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-K ... ter#anchor

Zda tam ještě něco není

[elizabeth]

Takže, když to shrneme, máme dvě listiny s identickým textem, svědky, denní datací i pečetí. Přičemž editoři naši nejspolehlivější edice Codex diplomaticus Bohemiae, J. Šebánek a S. Dušková považují první listinu z roku 1272 za
-nejistou (incerta); uvádějí, že ji "nižádným způsobem nelze považovat za pravou"; hovoří o autografu (vlastním rukopise) jako o "pochybné důvěry" a podotýkají, že byla napsána pravděpodobně později (to je ta poznámka scriba: posterior verisimillime) což zmiňují ješte jednou - mohlo se stát, že listina byla napsána na čistém papíře (asi s pečetí? nebo jí mohla být opatřena později) později než č. 737 (fieri potuit...exarta sit).

druhou listinu z roku 1274 pak považují za důvěryhodnou, ač není jasné, zda ji psal písař Vítkovců (Rožmberků) nebo kláštera ve VB.

A teď několik otázek a úvah
1) Došlo vůbec k tomu darování roku 1272?

Nebo k němu došlo až 1274 a písař klášterní si později datum darování upravil? Ale proč? Z jakého důvodu by tak činil?

2) Takže nějaké 2 sjezdy v 70. letech, či nějaké výroční konfirmace jsou zřejmě nepravděpodobné. Jak se vůbec došlo k tomu, že se Vítkovci sešli kvůli Rudolfově zvolení a jak k tomu, že jejich politika byla jednotná?

Řekněme si to na rovinu, bylo jich hodně a měli rozsáhlé majetky... Ale byly ty jejich majetky až tak rozsáhlé, aby se o ně mezi sebou neprali a postupovali jednotně? Když si vzpomenu na to, jaká nevraživost panovala mezi Přemyslovci ve 12. stol, když jich bylo mnoho (Bedřich, Soběslav, Oldřich, Přemysl atd), proč by tomu bylo jinak u Vítkovců jen proto, že našim historikům se to hodí? Přátele si mohu vybrat příbuzné nikoli... Leda, že by toho Přemysla měli tak plné brejle, že by si řekli, zapoměňme chvilku na problémy, co máme od vždycky mezi sebou, staňme se říšskými pány, jako onen švábský hrabě, co si právě teď říká král a císař římský a až se vyřeší tohle, můžeme se zas vymlátit mezi sebou, stejně je nás moc (na ten titul hraběte)... (poslední bylo trochu odlehčené a žertovné)

No, zkuste už taky něco napsat i vy, ať se někam hneme. Zvolila jsem si jako první k dořešení toto téma viz tady, protože téma Závišova matka bude ještě mnohem komplikovanější...