Jan Čapek ze Sán
Jan Čapek ze Sán pocházel z nižší české šlechty. Jeho rodové sídlo se nacházelo ve vsi Sány u Poděbrad ve středních Čechách. O jeho raném životě se dochovalo jen málo informací, ale podle všeho byl již před vypuknutím husitských válek vojensky činný a zřejmě měl zkušenosti z bojů i organizační schopnosti. Na počátku husitských válek se přidal k husitům a získal si vojenské zkušenosti ve vojsku Jana Žižky z Trocnova.
Čapek se účastnil řady tažení, včetně výprav do východních Čech, na Moravu i do Slezska. Vojenské akce sirotků se v této době často nazývaly „spanilé jízdy", protože šlo o rychlé, dobře organizované výpady za hranice země, které měly jednak šířit husitské myšlenky, jednak přinášet kořist pro vojsko.
Po smrti Jana Žižky (1424) se stal v letech 1431–1434 vrchním hejtmanem polního vojska sirotků. Vrchol Čapkova vojenského působení přišel v roce 1433, kdy vedl husitské vojsko na rozsáhlé tažení do Polska a k pobřeží Baltského moře. Spolupracoval tehdy s Polským královstvím, které bylo v konfliktu s Řádem německých rytířů. Husité táhli přes Slezsko, Malopolsko a Pomořansko a pronikli až k městu Gdaňsk (Danzig). Podle kronikářských zpráv tehdy „vykoupali své koně v moři", čímž symbolicky dokázali, že české vojsko dosáhlo severního konce Evropy.
Zúčastnil se rozhodující bitvy u Lipan (30. května 1434), kde se střetla radikální polní vojska (táborité a sirotci) s umírněnými husity a katolickou šlechtou (panská jednota). Jan Čapek ze Sán se svými oddíly ustoupil z bojiště (patrně se stáhl jako poslední) ke Kolínu, čímž se sice zachránil, ale v dobové a pozdější historiografii byl dlouho neprávem označován za “lipanského zrádce”. Moderní historikové se shodují, že situace na bojišti byla ztracená a jeho ústup byl spíše pragmatický.
Po porážce u Lipan se Čapek začal orientovat na zajištění svého majetku. Ztratil hrad Ralsko a přesunul se na severní Moravu, kde získal Hukvaldské panství. V letech 1440–1443 vstoupil do žoldnéřských služeb polského krále Vladislava III. Jagellonského, za kterého bojoval v Uhrách. Zemřel pravděpodobně kolem roku 1452 na Hukvaldech. Jeho majetek zdědila jeho dcera Žofie a její manžel Jan Talafús z Ostrova.
Diskuse: Bitva u Lipan, Husitská revoluce, Řád německých rytířů