Oldřich I. Brněnský
Nedá se přesně říci, kdy se Oldřich narodil. Snad někdy v 60. létech 12. století. Otec Konrád (údělník v Brně) si vzal jeho matku Virpirku již v roce 1054. V září 1092 Konrád (tehdy už český kníže) umírá, nejpozději po jeho smrti se otcovské dědictví dělí (je možné, že když získal na začátku roku 1092, když se Konrád stal knížetem a úděl přenechal synům – ovšem to není nijak dokázané), musel být již zletilý, na přelomu století byl stařešinou rodu (tj. starší než Bořivoj, který se narodil někdy po roce 1062).
Oldřich zdědil Brněnsko, jeho mladší bratr Litold Znojemsko.
O jeho samostatné vládě se toho příliš neví.
V roce 1097 byl Oldřich Břetislavem zajat a na nějakou dobu držen v kladském hradu. Na jak dlouho se neví, maximálně 2 roky, zřejmě ale po daleko kratší dobu. Kníže Břetislav nevěřil moravským údělníkům a oznamovalo to jeho další postup.
V roce 1099 nechává kníže Břetislav udělit Čechy v léno svému bratru Bořivojovi. Obešel tak podle seniorátu právo Oldřicha, který se měl stát knížetem po smrti Břetislava. Chtěl tak vyloučit moravské Přemyslovce z vrchní vlády, tu udržet v rukou bratrů a synů. Poté se kníže vydal s vojskem na Moravu a Oldřichovi s Litoldem jejich úděly vzal, udělil je příštímu knížeti Bořivojovi. Zkrátko Břetislav umírá a knížetem se stává skutečně Bořivoj.
Oldřich mezitím v Říši přemlouvá a uplácí krále Jindřicha, Jindřich mu udílí Čechy v léno. Oldřich rozhlašuje v Německu možným spojencům a svým příbuzným, že se v Čechách válejí hroudy zlata na zemi, vojsko skutečně poté shromáždí a táhne do Čech. Nemá však dostatečnou podporu českých velmožů a olomoučtí údělníci se blíží v čele svých družin na pomoc Bořivojovi. Proto se v srpnu 1101 nestřetne s Bořivojem u Malína. Vrací se do svého údělu, ze kterého ho již Bořivoj nedokáže vyhnat. Po neúspěchu stahuje z politického života, neví se, snad nějak podporuje pokusy Svatopluka o převzetí trůnu (1105;1107), sám na převzetí trůnu rezignoval.
Umírá v roce 27.3. nebo 11.11. 1113. Společně s bratrem Litoldem založili klášter v Třebíči a nadali ho rozsáhlými pozemky. Mělo se tak stát v roce 1101. S neznámou manželkou měl syny Spytihněva a Vratislava.