Rastislav (Rostislav)

Kníže Rastislav (často uváděn jako Rostislav) byl druhý známý panovník Velkomoravské říše z dynastie Mojmírovců. eho nejvýznamnějším činem bylo pozvání Konstantina (Cyrila) a Metoděje z Byzantské říše na Velkou Moravu v roce 863.

Rastislav se stal velkomoravským knížetem kolem roku 846 po svržení svého strýce Mojmíra I., který byl pravděpodobně odstraněn franským králem Ludvíkem Němcem kvůli odporu vůči franské nadvládě. Rastislav byl původně dosazen právě Franky jako loajální vládce. Nicméně v průběhu let se začal od franské moci osamostatňovat a usiloval o politickou i církevní nezávislost Velké Moravy.

Jedním z nejdůležitějších kroků Rostislava byla jeho žádost o zřízení samostatné církevní organizace. Frankové totiž na Velkou Moravu vysílali latinsky mluvící misionáře, kteří šířili nejen křesťanství, ale i franskou politickou moc. Rostislav si byl vědom, že bez vlastní církve bude Morava stále závislá na Franské říši. Proto se obrátil nejprve na papeže, ale když neuspěl, poslal roku 862 poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o misionáře, kteří by kázali ve slovanském jazyce.

V roce 863 dorazili na Moravu bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj, byzantští misionáři ze Soluně. Přinesli s sebou staroslověnský jazyk, do kterého přeložili části Bible a liturgických textů. Také vytvořili hlaholici, první slovanské písmo. Tím položili základy slovanské vzdělanosti, písemnictví a kulturní identity. Rostislav jejich činnost silně podporoval, čímž zásadně přispěl k rozvoji kultury a náboženství v celém slovanském světě.

Rostislavova politika se nelíbila Frankům, kteří usilovali o udržení vlivu na Moravě. Napětí přerostlo v ozbrojené střety. Rostislav se pokusil upevnit své postavení spojenectvím s Byzancí a odporoval franským vojenským výpravám. Nakonec byl však zrazen svým synovcem Svatoplukem, který se spojil s Franky. Roku 870 byl Rostislav zajat a předán Ludvíku Němcovi. Ten ho nechal oslepit a uvěznit v klášteře, kde pravděpodobně krátce nato zemřel (asi kolem roku 870 či 871).

V roce 1994 byl kanonizován (prohlášen za svatého) pravoslavnou církví, především za jeho zásluhy o cyrilometodějskou misii a křesťanství u Slovanů. Jeho církevní svátek je 28. října.

Diskuse: Etnogeneze Velké Moravy, Příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci