Vratislav I.
Syn knížete Bořivoje I. a sv. Ludmily, český kníže.
Vratislav vystřídal na trůně svého staršího bratra Spytihněva, který roku 915 zemřel bez potomků.
Vratislavovy životopisné údaje jsou v legendách uvedeny ve dvou verzích – podle jedné zemřel po 33 letech vlády, podle druhé po 33 letech života. Autor staroslověnsky psané takzvané Proložní legendy o sv. Ludmile uvádí: „Blahoslavená pak Lidmila všecku péči měla k Bohu a rozdala všecko své jmění na almužnu chudým. Syn pak její Vratislav přejal stolec otcovský, a ten, vládnuv třiatřicet let, skonal v Pánu, i přejal vládu Václav, vnuk Lidmilin." Oproti tomu v latinsky sepsané legendě Fuit in provincia Bohemorum se píše: „Když však řečený kníže Vratislav, dovršiv třiatřicet let svého života,opustil skličující pouta tohoto světa". Vzhledem k tomu, že víme, že Vratislav zemřel roku 921, dostáváme dva možné roky narození.
Dobu Vratislavovy vlády je možné v širším kontextu charakterizovat jako etapu sasko-bavorského soupeření. Tak jako je pro její začátek charakteristické spojenectví českého knížete s Arnulfem, který se roku 916 opět ujímá vlády v Bavorsku, je pro závěr Vratislavova působení příznačné, že Arnulf je roku 921 donucen podrobit se novému Východofranskému králi – Sasovi Jindřichu Ptáčníkovi.
V této době také nabývá na významu úloha Kyjevské Rusi, kde vládne kníže Igor, syn Rurikův. Do Kyjeva po transevropské magistrále míří kupci ze západní Evropy. Praha, ležící na důležité obchodní křižovatce, z tohoto obchodu rychle bohatne. Další důležitá obchodní tepna z Porýní do Kyjeva vede však severněji – přes území Lužice a Slezska. Dá se předpokládat, že Vratislavovým cílem byla expanze právě tímto směrem.
Vratislav I. jako kníže, Velislavova bible, cca 1340, zdroj: Manuscriptorium
Vratislav měl za ženu slovanskou kněžnu Drahomíru. Dušan Třeštík klade datum Vratislavova sňatku s Drahomírou do roku 906 – tehdy útočila saská vojska na Glomače (Dalemince). Slované však s podporou Maďarů útok odrazili. Vratislavův sňatek byl podle Třeštíka zpečetěním uzavřeného spojenectví s dalšími ze sousedů Sasů – s Havolany, jedním z nejmocnějších kmenů Polabských Slovanů, kteří byli po podmanění Srbů Sasy pro Čechy strategicky významným sousedem. Tato protisaská koalice byla podporována bavorským Arnulfem. Bavorský vévoda se však dostal do konfliktu s králem Konrádem I. a musel nějakou dobu pobývat v maďarském exilu. Právě na počátku Vratislavovy vlády – v roce 916 – však Bavorsko opět dobyl, znovu se zde ujal vlády a prohlásil se bavorským králem.
Vratislav měl dva syny – Václava a Boleslava. Kolem data narození (a koneckonců i úmrtí) staršího z nich – Václava – se stále vedou spory. Obecně je za datum Václavova narození považován rok 903 (ačkoli podle antropologického zkoumání se mohl narodit ještě před rokem 900 – v tom případě by Drahomíra nebyla jeho matkou, ale macechou a jeho otec Vratislav by se musel narodit jen krátce po svém starším bratru Spytihněvovi, tedy kolem roku 876).
Vratislav nechal brzy po svém nastolení vystavět kostel sv. Jiří na akropoli Pražského hradu. Po své smrti byl v ještě ne zcela dostavěném kostele pohřben – na nejčestnějším místě, vpravo před oltářem. Zde byly také jeho ostatky nalezeny a podrobeny antropologické expertíze. Vratislav měl podle nich podlouhlý obličej s vysokými očními oblouky, velký orlí nos a výrazné obličejové rysy. Byl vysoký okolo 177 cm. Zemřel pravděpodobně ve věku mezi 45 a 50 lety – což spíše potvrzuje jeho narození ve druhé polovine 70. let 9. století.
První Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Manželka: Drahomíra, kněžna z kmene polabských Havolanů
Děti: Václav (* kolem roku 900 + asi 28. 9. 935), Boleslav (* kolem roku 915 + 15. 7. 972)