Boleslav I. Ukrutný
Syn českého knížete Vratislava I. (+ 921) a Drahomíry ze Stodor, mladší bratr a nástupce zavražděného knížete Václava Svatého (+ 935).
Boleslav I. byl podle legend osnovatelem vraždy svého staršího bratra Václava. Důvody, které jej k tomuto činu vedly, nebyly dosud jednoznačně vysvětleny a jsou stále předmětem dohadů mezi odborníky.
Vražda sv. Václava, Gumpoldova legenda (Passio b. Pantaleonis martiris (Cod. Guelf. 11.2 Aug. 4°; Heinemann-Nr. 3008)), cca 1006, fol. 21r.
Podle kronikáře Kosmase nechal z kamene vystavět hrad v Boleslavi (dnešní Stará Boleslav), na němž se zdržoval v době vládnutí svého staršího bratra.
Po svém nástupu k moci Boleslav I. 14 let válčil s německým králem Otou I. (který vystřídal na trůně svého otce Jindřicha I. Ptáčníka). Boleslav si nejspíše upevňoval svou moc na úkor sousedních menších nepřemyslovských knížectví, která si podroboval. Stará hradiště pak nahrazoval nově zbudovanými hrady, vystavěnými v nedalekém sousedství těch původních (Žatec, Starý Plzenec, Sedlec, Bílina, Litoměřice, Mladá Boleslav, Kouřim-sv. Jiří, Prácheň, Doudleby). Prostřednictvím této hradské správy Boleslav ovládal a řídil celou zemi.
V roce 950 byl však po bitvě kdesi u „Nového hradu" donucen uzavřít s Otou I. mír. Poplatnost Říši (přerušená po Václavově smrti) však pravděpodobně nebyla obnovena. Český kníže pak zůstal německému panovníkovi až do své smrti věrný. České vojsko se dokonce zúčastnilo slavné bitvy na Lešském poli, která v roce 955 zastavila vpády kočovných Maďarů do západní Evropy.
Během své vlády Boleslav pravděpodobně značně rozšířil územní rozsah českého knížectví. Má se za to, že k Čechám připojil severní část Moravy a Slezsko. Ovládal území táhnoucí se podél důležité obchodní trasy – takzvané Transevropské magistrály vedoucí ze západní Evropy přes Prahu dále do Slezska a přes Krakov až do Kyjeva. Boleslavova moc měla dosahovat až k Červeňským Hradům. Zhruba od roku 955 razil Boleslav podle numismatiků první české mince, takzvané denáry.
Boleslavovou manželkou byla patrně jakási Biagota, o níž není známo prakticky nic, než její jméno, které zůstalo zachováno na Boleslavem ražených mincích. Na jejich rubové straně můžeme najít opis BIAGOTACOIIIIX nebo BIAGOTACOVIIX, což je numismatiky čteno jako Biagota coniunx, čili manželka. Není tedy jasné, zda byla matkou všech čtyř dětí Boleslava I., které se dožily dospělého věku (Dobravy, Boleslava, Strachkvase a Mlady), nebo pouze některých (mladších) z nich. Neví se ani, odkud pocházela. Podle odborníků může být její jméno jak starohohornoněmeckého původu, tak dokonce i slovanského (Blahota, popřípadě Bjegota, což bylo jméno starobulharské).
Boleslav pokračoval v úsilí svého staršího bratra o christianizaci země. Své děti (syna i dcery) nechal vzdělávat v prestižních bavorských klášterech. Nejstarší Dobrava byla v roce 965 provdána za polského knížete Měška I., se kterým její otec Boleslav uzavřel spojeneckou dohodu. Dobrava se jako polská kněžna stala díky svému vzdělání, schopnostem a stykům šiřitelkou křesťanské víry a jako taková je v Polsku stále uctívána.
Mladší dcera Mlada se jako významná spolupracovnice svého otce velkou měrou zasloužila o vznik prvního biskupství na českém území. Na přelomu 60. a 70. let pobývala v Itálii, kde působila jako velvyslankyně českého knížete k papeži, od nějž získala příslušné povolení. V Římě také vstoupila do benediktýnského kláštera a byla zde vysvěcena abatyší. Po návratu do Čech pak založila první ženský benediktýnský klášter na našem území – v Praze při kostele sv. Jiří (založeném jejím dědem Vratislavem).
Další z dětí – Kristián (Strachkvas) – patřil k vysoce postaveným duchovním v době působení druhého biskupa na pražském stolci, Vojtěcha Slavníkovce, a měl se stát jeho nástupcem. Zabránila mu v tom však choroba. S největší pravděpodobností je autorem tzv. Kristiánovy legendy.
Boleslav I. také rozhodující měrou přispěl k vytvoření kultu sv. Václava, když nechal tělo svého zavražděného bratra přenést z Boleslavi do Prahy a uložit v kostele sv. Víta. Tento čin nejspíše souvisel s Boleslavovým cílem, kterým bylo založení pražského biskupství.
První Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Kníže Boleslav I. zemřel nejspíše v červenci roku 972. Jeho hrob nebyl zatím spolehlivě identifikován.
Manželka: Biagota (?)
Děti: Dobrava (polská kněžna) + 977, Mlada (abatyše u sv. Jiří) + 9. 4. 994, Boleslav II. (český kníže) + 7. 2. 999 Kristián (Strachkvas) + asi 996