Nejstarší dějiny

FRANSKÁ ŘÍŠE ZA MEROVEJCŮ I.<br> OD POČÁTKU FRANKŮ DO DRUHÉHO DĚLENÍ ŘÍŠE r. 561

ŘÍMSKÁ GALIE A KONTAKTY S GERMÁNY Římské panství se nad Galií rozprostřelo před přelomem letopočtu během sedmiletého tažení Julia Caesara. Řím ovládl v podstatě všechny zdejší keltské kmeny a svedl boje s kmeny germánskými. Ty sice vyzněly úspěšně, pár germánských kmenů vstoupilo s Římem ve spojenectví, ale masa horkokrevných Germánů za Rýnem hrozila neustálými invazemi. Kolem přelomu letopočtu se římští vojevůdci rozhodli Rýn překročit a Germány podrobit. Několikaleté války skončily tragédií římských legií v Teutoburském lese roku 9. Řím se stáhl do Galie a hranice se ustálily na veletocích Rýnu a Dunaji.

Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy II.

Lokality spojované s Veligradem dle dosavadního stavu bádání Dle minulých teorií býval Veligrad někdy ztotožňován s následujícími místy: Valy u Mikulčic, Staré Město a Uherské Hradiště, Hodonín, Kyjov, Znojmo, Pohansko u Břeclavi, Veselí nad Moravou; nověji též Náklo, v podání slovenských historiků pak také Nitra, Děvín, Trenčín, Bratislavský hrad.

Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy I.

Archeologické výzkumy ve Starém Městě a v Uherském Hradišti, týkající se zejména historie tohoto území v raném středověku, osvětlily úvahy o zásadním významu těchto míst pro historii raně středověkého státního útvaru ve střední Evropě severně od Dunaje, který moderní historická věda pojmenovala jako Velkomoravskou říši. Řada pramenů vrcholného středověku uvádí jako hlavní město staré Moravy v 9. až 10. století Veligrad, Velegrad či Velehrad. Velmi často je Veligrad v těchto pramenech považován za sídlo krále Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů

Nevím, mezi kolik lidí se dostala nedatovaná samizdatová publikace - Galatík Jan: Záhada Velehradu. Kterýsi rok 5. července ji na Nákle někdo prodával za 50 Kč. <br> Smyslem této publikace je vyvolat ve čtenáři dojem, že velkomoravský Veligrad se nenacházel tam, kde to odpovídá nálezové situaci mnohaletých archeologických výzkumů, ale někde, kde by si to, bůhvíproč, přál autor této tendenční publikace. Jediným logickým důvodem se mi jeví snaha přitáhnout na lokalitu archeology za každou cenu. Pochybuji, že takovýto pochybný způsob bude mít úspěch. Archeologové mají dost práce na lokalitách, které jsou určitě zajímavější, a kdyby k nim patřilo i Náklo, určitě by tento vrch neunikl jejich pozornosti. Archeologové rovněž jsou schopni lehce rozpoznat, na rozdíl od některých neznalých a neinformovaných lidí, nepravdivé údaje, na nichž pan Galatík staví své fantastické úvahy a zcela nepravděpodobné hypotézy.

Starobylé městské legendy a franský kupec Sámo

V roce 1775 Gelasius Dobner u nás poprvé zveřejnil texty kroniky t. zv. Fredegara. Podle ní si roku 627 zvolili Slované za krále franského kupce Sáma. Z mlhy naší nejstarší historie vystoupilo do té doby neznámé jméno prvního písemně doloženého vládce Slovanů. F. Palacký to hodnotí slovy: Význam jeho zasluhoval větší a stálejší památky u potomků, nežli se mu dostalo. Již v době kronikáře Kosmy ztratilo se jeho jméno v pověstech národu našeho. Historie česká teprve od roku 1775 mu v zápiskách svých, a to ne bez odporu, místa popřála.