Vratislav II.

Tekla
České dějiny
Český kníže (1061 – 1085) a český král (1085 – 1092), * okolo 1033 + 14. 1. 1092

Druhorozený syn knížete Břetislava I. z rodu Přemyslovců a Judity Schweinfurtské z rodu bavorských Babenberků.

O jeho dětství není nic bližšího známo. Pravděpodobně v roce 1054 se Vratislav oženil se svou první manželkou, šlechtičnou neznámého jména a původu (pravděpodobně Němkou).

Po smrti svého otce Břetislava v roce 1055 a poté, co jeho starší bratr Spytihněv II. usedl na český knížecí stolec, se stal údělným knížetem na Olomoucku. (Jeho mladší bratři Konrád a Ota se ujali údělné vlády na Brněnsku). Avšak brzy byl Spytihněvem donucen prchnout do Uher. Vratislavova těhotná manželka však byla zajata a uvězněna. Ačkoli byla později propuštěna, během cesty za manželem do Uher zemřela.

V roce 1058 se Vratislav oženil podruhé s uherskou princeznou Adlétou (Adelheid), dcerou krále Ondřeje. Mladý, asi dvaadvacetiletý Vratislav získal ve svých nových příbuzných silné spojence, takže se mu Spytihněv rozhodl raději vrátit zabavený olomoucký úděl. Zůstával pak na Moravě se svou manželkou, která mu porodila čtyři děti – syny Vratislava (zemřel jako malé dítě), Břetislava a dvě dcery – Ludmilu a Jitku.

V lednu 1061 Spytihněv předčasně (ve věku necelých 30 let) zemřel. Novým českým knížetem byl zvolen Vratislav. Brzy po nástupu k vládě obnovil moravské úděly a svěřil je do správy svým bratrům – Konrádovi Brněnsko a Otovi Olomoucko. Nejmladšího Jaromíra, který odmítal otcem určenou církevní kariéru, nechal násilím vysvětit na jáhna. Jaromír poté i s družinou uprchl do Polska.

Adléta se však z nové role české kněžny a úspěchu svého muže dlouho netěšila. Opustila jej, i své maličké děti (nejstaršímu mohly být asi tři roky, nejmladší bylo jistě teprve kojencem) již necelý rok poté – 27. ledna 1062 – ve svých dvaadvaceti letech. Okolnosti její smrti nejsou známé, ale mohly nějak souviset s tím, že šla prakticky z jednoho těhotenství do druhého – čtyři děti přivedla na svět během necelých čtyř let.

Zhruba rok po smrti své druhé manželky Adléty, tedy asi v roce 1063, se Vratislav oženil znovu. Tentokrát se jeho vyvolenou stala dcera polského knížete Kazimíra Obnovitele (syna Měška II.) a Marie Dobroněhy, sestry kyjevského knížete Jaroslava Moudrého (vnučky Vladimíra Velikého). Vratislav tímto svým sňatkem vlastně jen potvrdil uzavření přátelských vztahů s polským knížetem Boleslavem II. Smělým.

Téhož roku Vratislav založil biskupství v Olomouci, na jeho stolec usedl biskup Jan. V roce 1067 zemřel pražský biskup Šebíř. Jeho nástupcem byl za dramatických okolností a přes odpor knížete zvolen Vratislavův bratr Jaromír, který přijal nové jméno Gebhard. Mezi oběma bratry propukly ostré spory, protože Jaromír se snažil o zrušení olomoucké diecéze. V roce 1070 proto Vratislav založil Vyšehradskou kapitulu podřízenou přímo papeži a také knížecí palác, do něhož se s celým svým dvorem přestěhoval.

Polský Boleslav na jaře roku 1069 zaútočil na Kyjevskou Rus a vrátil se odsud s velkou kořistí. Povzbuzen úspěchem, zaútočil o rok později i na svého švagra Vratislava. Jeho cílem bylo nejspíše posunutí česko-polských hranic ve vlastní prospěch. Boje pokračovaly i v roce 1073.

V té době probíhal tzv. boj o investituru, tzn. V podstatě o to, zda má světský panovník právo volit a uvádět do funkce církevní hodnostáře. Zatímco Polsko a Uhry se v tomto sporu postavily na stranu papeže, Vratislav II. stál věrně při mladém německém králi Jindřichovi IV. V roce 1075 se Vratislav s českým vojskem účastnil potlačení povstání Sasů u Hersfeldu. Na podzim pak Jindřich s Vratislavem vpadli do Míšeňska.

Roku 1077 spory Vratislava s Jaromírem-Gebhardem utichly, protože biskup byl jmenován kancléřem Jindřicha IV.

Vratislav podporoval Jindřicha v boji o investituru, a to zejména v době, kdy papež na německého panovníka uvalil klatbu a v říši si zvolili protikrále – Rudolfa z Rheinfeldenu. České oddíly se účastnily i Jindřichovy římské jízdy (jejím cílem bylo dobytí Říma a dosazení protipapeže Klimenta III., od něhož pak Jindřich obdržel císařskou korunu). Během Jindřichovy tříleté nepřítomnosti v říši Vratislav hájil jeho pozice.

Zásluhy českého knížete pak císař Jindřich IV. ocenil – roku 1085 mu udělil na dvorském sjezdu v Mohuči královskou hodnost. 15. června 1085 se pak na Pražském hradě konala první královská korunovace v historii. „Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými odznaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho. Přitom duchovní a všichni dvořané třikrát volali: „Vratislavu, králi i českému i polskému, vznešenému a mírumilovnému, od Boha korunovanému, život, zdraví a vítězství!" (Kosmas)

Vratislav jako král, znojemská rotunda, 30. léta 12. století, zdroj: Wikimedia

Roku 1085 císař také nařídil, aby pražské biskupství zahrnovalo i Moravu. Koncem 80. let 11. století Vratislav rozhodl o obnovení olomouckého biskupství. Jaromír odjel protestovat do Říma, ovšem cestou zemřel (1090).

Po roce 1087 usiloval Vratislav o ovládnutí Míšeňska a dalších oblastí severně od Čech. Toto úsilí českého krále však Jindřich nepodporoval a Míšeňsko udělil v léno Wettinům.

Poslední léta Vratislavovy proběhly ve znamení v přemyslovském rodě. Po smrti Oty Olomouckého (1087) svěřil král olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků bránil Konrád Brněnský. Vratislav vpadl na Moravu (1091), při obléhání Brna však došlo ke vzpouře v královském vojsku, kterou vedl Vratislavův syn Břetislav. Komplikovaná situace přiměla krále, aby podle stařešinského řádu určil za svého nástupce Konráda Brněnského. Oba bratři se smířili. Vzbouřený Břetislav raději prchl do Uher.

Dne 1. ledna 1092 Vratislav náhle tragicky umírá – na následky pádu z koně při lovu. Je pohřben v kostele sv. Petra na Vyšehradě. (Jeho hrob se však dosud nepodařilo nalézt). Celkově je potřeba hodnotit období Vratislavovy vlády příznivě. První český král udržel v zemi po většinu své dlouhé (více než třicetileté) vlády klid a přinesl jí i územní zisky - Lužici, Budyšínsko a Zhořelecko.

Potomci krále Vratislava I. Zjednodušený rodokmen

Manželky:

  1. NN (+ před 1058)

  2. Adléta Uherská (+ 1062)

    Děti:

    Břetislav II. († 22. 12. 1100)

    Vratislav († 9. 11. 1061)

    Judita Přemyslovna (1056/8 - 25. 12. 1086), manžel Vladislav I. Heřman Polský

    Ludmila († po 1100)

  3. Svatava Polská (+ 1. 9. 1126)
    Děti:

    Boleslav († 11. 8. 1091)

    Bořivoj II. (okolo 1064 - 2. 2. 1124)

    Vladislav I. († 12. 4. 1125)

    Soběslav I. (okolo 1090 - 14. 2. 1140)

    Judita († 9. 12. 1108), manžel Wiprecht z Grojče