V červnu roku 1130 český kníže odhalil spiknutí, jehož cílem bylo ho zabít. V procesu, který se odehrál na Vyšehradě krátce poté, byli spiklenci českými velmoži odsouzeni k smrti a následně popraveni.
Na zasněžených krušnohorských pláních se v únoru 1126 rozhodovalo o českém knížeti. Svůj nárok se pokusil prosadit olomoucký údělník Ota II. zvaný Černý, jehož podpořil římský král Lothar III. V čele českého vojska stanul kníže Soběslav I.
syn Soběslava I., okolo 1125 - 1177
Najstarší syn knížete Soběslava I., *kolem 1125 - 1165
český kníže, *ok. 1075 - 14.2.1140
Díky přímluvě matky se nad smrtelným ložem Vladislava I. se jeho nástupcem a českým knížetem stal jeho mladší bratr Soběslav. Olomoucký údělník Ota II. Černý, kterému slíbil stolec Vladislav dříve, musel zuřit. A plánoval se svého práva domáhat.
Zatímco v Říši jako intermezzo mezi Sálci a Štaufy panuje Lothar ze Suplinburgu, uherského Bélu čeká poslední rok jeho života, v Polsku se schyluje k více než stoletému rozdělení, v českém knížectví se chystá výměna knížete…