Boleslav Rogatka
Boleslav byl nejstarším synem Jindřicha II. Pobožného, slezského vévody a jeho manželky Anny, dcery Přemysla Otakara I. K jeho sourozencům patřili bratři Měšek, Konrád, Jindřich (III.) a Vladislav. V roce 1241, kdy jeho otec umírá v bitvě u Lehnice, Boleslav ještě není zletilý a proto regentskou vládu více než rok spravovala kněžna-vdova Anna. Narodil se zřejmě mezi roky 1220–1225. Boleslav byl postupně připravován k vládě – poprvé je uveden v listině na počátku 30. let, zřejmě on pobýval u uherského a českého krále a také patriarchy v Aquileji. První samostatný panovnický čin je připsán k 10.3. 1242, kdy je na německém právu založeno město Vratislav.
Plán Vratislavi z roku 1562. Zdroj: eloblog.pl
Před mladého slezského knížete stojí náročný úkol - zachovat otcovské dědictví, na různých právních základech pospojované polské země - Slezsko, Malopolsko, polovinu Velkopolska. Záhy po bitvě u Lehnice obsadil Krakovsko (a s ním alespoň formální vrchní vládu nad celým rozdrobeným Polskem) Konrád Mazovský. Mazovský Piastovec ovládá Krakov k červenci 1241. Tuto situaci se Boleslav pokusil zvrátit, dobýt Krakov se mu ale nepodařilo a s příchodem vojska Konráda ustoupil zpět do Slezska. Ve stejné době Boleslav začíná ztrácet držby ve Velkopolsku, snad ještě v roce 1241 je ztracen hrad Przemet, který obsazuje Přemysl I. Velkopolský, později obsazuje ještě další majetky v jihovýchodní části Velkopolska. V roce 1243 Přemysl získává hrady Zbaszyn a Miedzyrzecz.
V důsledku celopolských neúěpschů začal Boleslav hledat spojence v Říši, v létě 1242 se oženil s Hedvikou, dcerou Jindřicha Anhaltského (zde byl sňatek zřejmě motivován zabezpečením západní hranice Slezska). Možná také touto cestou chtěl navázat kontakty s césařským dvorem jako potenciální spojenec. To se ovšem nepodařilo. Proto se slezský vládce pokusil domluvit se svými piastovskými konkurenty. V roce 1244 Přemysl Velkopolský pojal za ženu Alžbětu, sestry Boleslava. Spolu s tím zřejmě Přemysl získává Kališ a je uznána tehdejší hranice mezi oběma Piastovci.
Problémy měl Rogatka i v samotném Slezsku, v roce 1243 byl „svými rytíř" zajat (zřejmě ne na dlouho) a v roce 1244 proti němu vystoupila část slezské šlechty, která ho chtěla sesadit a nahradit ho jeho mladším bratrem Jindřichem Bílým. Povstání bylo ovšem potlačeno. Přesto začal Boleslav spoluvládnout s Jindřichem.
Pečeť Boleslava II. Zdroj: Poczet.com
V roce 1246 Boleslav zahájil další vojenské operace proti Přemyslovi I., kdy získal většinu dříve ztracených hradů. Tyto úspěchy se neukázaly jako trvalé, když ještě ten samý rok některé z nich ztratil. Proto změnil dva roky poté svoji strategii, pokusil se na svoji stranu získat významné velkopolské šlechtice a svrhnout velkopolského knížete. Přemysl spiknutí ovšem odhalil.
V polovině roku 1248 došlo k rozdělení slezského údělu. Boleslav získal Lehnicko a Hlohovsko (méně významnou část), Jindřich III. Bílý Vratislavsko. Proč „lepší" díl získal mladší z bratrů je nejasné.
Ale ani to nezabránilo dalším problémům. Boleslav je v Lehnici roku 1248 zajat, ale utíká a začíná boj vemi oběma bratry. Boleslav také odevzdává hrad Lubuš magdeburskému arcibiskupovi za vojenskou pomoc. Rogatka se dostává do konfliktu také s vratislavským biskupem Tomášem.
Zároveň se jako další konkurent Boleslava objevuje jeho bratr Konrád, který se zřekl církevní dráhy a nyní žádá svůj úděl. Konrád nakonec utíká k Přemyslu I. Velkopolskému. I na základě toho Přemysl v roce 1249 obsazuje poslední hrad ve Velkopolsku, který drží slezská větev rodu a to je hrad Ruda. Následovala výprava do Slezska ve prospěch Konráda, obsazena byla Bytom, kterou získal právě mladší bratr Boleslava Rogatky. V tváří tvář velkopolskému ohrožení se Boleslav usmířil jak s biskupem, tak i s bratrem, nicméně Jindřich byl záhy zajat, donucen hájit zájmy Konráda a koalice se rozpadla.
Slezsko v letech 1249-1274. Opavsko v této době ještě nelze považovat za část Slezska, ale Moravy. Zdroj: Wikimedia
Další vrásky na tváři mohlo Boleslavovi činit povstání rytířů roku 1251 v okolí Krosna a slezských církevních institucí, oficiálně proti německým žoldnéřům, neoficiálně zřejmě na podporu nároků Konráda. Ve stejném roce následoval útok Jindřicha a Konráda a obsazení Hlohova, Stínavy a Zaháně Konrádem. Mír uzavřen na konci roku 1251 a jeho výsledkem bylo rozdělení země na 3 úděly – Konrád získal Hlohovsko.
Pro Boleslava v této době poprvé nadešel čas klidu, kdy nemusel řešit vážné celopolské, ani celoslezské problémy, v nichž by mohl zaznamenat další ztráty. Naopak byla příležitost zaujmout své stanovisko v středevropských problémech, především v česko-uherském konfliktu. Vlivem Jindřicha Bílého slezští Piastovci zachovali na rozdíl od jiných svých příbuzných (Boleslav Stydlivý) pro českého krále výhodnou neutralitu.
Nejsou jasné důvody, ale 2. 10. 1256 nechal Boleslav napadnout a zajmout vratislavského biskupa Tomáše I. Ještě téhož měsíce byl arcibiskupem hnězdenským Pelkou exkomunikován, zasáhl i papež, který byl v případě neúspěchu jiných prostředků zorganisovat křížovou výpravu (a nebo jí alespoň vyhrožovat). O Velikonocích 1257 získal biskup svobodu, když za něj bylo zaplaceno výkupné.
Aby bylo zabráněno kruciátě do Slezska, svého bratra Boleslava raději zajal Konrád Hlohovský (ve shodě s Jindřichem Velkopolským). K propuštění Rogatky došlo zřejmě v okamžiku, kdy hnězdenský arcibiskup Pelka ležel na smrtelné posteli a nemohl organisovat výpravu, tedy v roce 1258. S církví se Boleslav smířil v prosinci téhož roku, kdy mj. slíbil nenarušovat více církevní majetky. V říjnu 1261 byla z Rogatky papežem sňata klatba.
Možná je právě klatba zabránila Boleslavovi účastnit se bitvy u Kressenbrunu, které se účastnili Jindřich a Vladislav Opolský. O rok později s Přemyslem II. jednal Jindřich, syn Boleslava Rogatky – téma není jasné, možná exkomunikace a vztahy s církví, možná protimongolská výprava, možná se Boleslav také snažil stát spojencem českého krále. V roce 1266 už je Boleslav jmenován výslovně jako spojenec českého krále (s ostatními slezskými vládci). Na podzim 1266 došlo ke kanonisaci Hedviky Slezské, babičky vládnoucích slezských knížat.
Někdy v této době, snad v souvislosti s další výpravou Otakara II. do Prus, se Boleslav podruhé oženil (jeho první manželka zemřela v roce 1259) a to s Eufemii, dcerou tčevského knížete Sambora II. Rogatka podpořil Přemysla II. i novém konfliktu s Uhry, který začal v roce 1270.
Spojenectví s českým králem pro Rogatku bylo z nouze cnost, zabezpečovalo mu jeho úděl, ale zabraňovalo zvětšit své majetky na úkor bratrů. V okamžiku, kdy se Přemyslova pozice ve střední Evropě pomalu začala hroutit, na počátku 70. let, hledal cestu, jak toho využít. Na konci roku 1271 začal Boleslav vyjednávat sňatek své dcery Hedviky s mazovským Konrádem, který patřil do uherského politického tábora. Později se také spojil s Boleslavem Pobožným, vládcem ve Velkopolsku.
Po smrti Konráda Hlohovského (1273) Rogatka obsadil hrad Boleslawiec, ač jiště plánoval obsazení rozlehlejšího území. Ani nezletilý Jindřich Pravý (u nás známější jako Probus), ale Přemysl Otakar II. mu v tom nezabránili.
V roce 1274 oddělil Boleslav od svého údělu Javorsko, které získal jeho syn Jindřich.
V roce 1277 uzavřel Boleslav Rogatka spojenectví s Rudolfem Habsburským a povzbuzen tímto činem v únoru 1277 zajal svého synovce Jindřicha Pravého v Jelczi, posléze po něm chtěl třetinu Vratislavska. Vyjednávat s Rogatkou se pokusil český král, po krachu jednání vyzval slezskou šlechtu k osvobození zajatého Piastovce za odškodnění. Toho se ujala hlohovská knížata společně s Přemyslem II. Velkopolským. V dubnu začal Boleslav pustošit Vratislavsko a vrthl také do české Bystřice v Kladsku. Odnesl si také vítězství u Stolce a v červenci byl uzavřen mír mezi ním a českým králem, když mu byla odstoupena šestina Vratislavska. Poté byl Jindřich propuštěn. Mír s hlohovskými knížaty Boleslav uzavřel buď na konci roku 1277 a nebo na počátku dalšího.
Boleslav Rogatka umírá 26. 12. 1278, pochován je v dominikánském kostele sv. Kříže v Lehnici. Po jeho smrti nejstarší syn Jindřich získal Lehnicko, mladší Boleslav Javorsko.
Moderní představa podoby Boleslava II. Zdroj: Poczet.com
Ve středověku ani v pozdějších dobách nebylo mnoho kladných názorů na Boleslava – knížectví přivedl k úpadku, obklopoval se Němci, intrikoval proti bratrům. Dostalo se mu ve stejné době také řady přídomků – Holý, Krutý, nezjnámější je ovšem Rogatka, což je podle J. Długosze odvozeno od slova rogaty – rohatý.
S Rogatkou, jako milovníkem soudobé rytířské kultury a minnesängu je spojen také první rytířský turnaj na polském území, proběhl v únoru 1243 u městečka Lwówek Śląski (česky Lemberk).
Diskuse: Jindřich IV. Probus, Bitva u Lehnice.