České země v druhé polovině 11. století

Jan Škvrňák
K lepší představě života ve středověku by pomohlo osvětlení poměrů v tehdejších Čechách a na Moravě.

V Čechách k roku 1050 žilo přibližně 450 000 lidí a na Moravě 230 000 lidí (celkem 680 000) a jejich počet vzrůstal. Osídleno byly pouze dolní toky řek tj. Labe, Vltava, Ohře, Berounka, Jizera, Bílina a další.

Na Moravě byly osídleny hlavně okolí úvalů.V celé ČR se jednalo o 15% rozlohy. Lidé bydleli v malých vesnicích o několika staveních. V ostatních oblastech bylo osídlení takřka nulové. Zbytek území pokrývala spleť neprostupných lesů a močálů. Lesy byly listnaté (hlavně bukové)a také lužní.

Jehličnaté porosty se nacházely až ve vyšší nadmořské výšce. Hranice chránily (kromě pohoří) rozsáhlé pralesy.

Skrz pohraniční pásma vedli mezinárodní obchodní stezky, ty byly u hranic bráněny jednoduchými opevněnými (tzv. přeseky) a posádkou. Až koncem 11. vznikala soustava pohraničních hradů.

Zemědělství bylo koncetrováno do již zmíněných 15% v okolí sídlišť. Pěstována byla pšenice a ječmen v menší míře ostatní obiloviny. Chovaly se všechny druhy dobytka, nejvíce však hovězí. Jako pastvy se používaly lesy v okolí osídlených oblastí.

Země byla spravována z Prahy pomocí hradů hradské soustavy (Litoměřice, Žatec, Hradec Králové, Chrudim, Plzeň, Prácheň, Olomouc, Brno, Znojmo). Počet krajů se časem měnil. V čele kraje stál hradský správce. Vázal k sobě vojenskou, soudní a hospodářskou moc. V podhradí správních

hradů vznikaly osady a konaly se trhy. Další sídliště vznikaly na křižovatkách cest a u brodů.

Církevní organizace byla na nízké úrovni, protože bylo málo kostelů, vývoj však směřoval k husté síti křesťanských zařízení.Použitá literatura: Josef Žemlička: Čechy v době knížecí