knížecí Čechy

Vláda Konráda II. Oty (1189-1191)

I na konci 12. století byl pražský kamenný trůn velkým lákadlem pro moravské údělníky. Formálně jim právo stát se knížetem zajišťovala stařešinská nařízení knížete Břetislava I., vyhlášená před jeho smrtí v Chrudimi roku 1055. Realita byla ovšem jiná. O pražském knížeti, tj. knížeti celých Čech s vrchní autoritou nad moravskými vládci z olomoucké a znojemsko-brněnské větve Přemyslova rodu, rozhodovala přízeň velmožů, důvěra nebo koupená důvěra císaře, síla zbraní družin znepřátelených Přemyslovců a také v nemalé míře štěstí. Ze stejného těsta jako moravští předci a pražští bratranci byl i Konrád Ota, údělník, vládnoucí nad brněnskou a znojemskou části Moravy. On také neváhal obětovat tisíce a tisíce vojínů k získání přesvatého stolce na vrchu Žiži.

Levý Hradec, sídlo prvních Přemyslovců

Málokteré místo u nás je tak významně spjato s historií prvních Přemyslovců, jako právě Levý Hradec. Dá se předpokládat (a archeologický výzkum tuto domněnku podporuje), že do Prahy přišel rod, jehož „praotcem“ měl být bájný Přemysl, právě z Levého Hradce.

Vláda Vladislava II. (1140-1172)

Vladislav byl kompromisním kandidátem českých velmožů, protože nikdo z nich nechtěl zvolit novým panovníkem Soběslavova syna, nebo silného údělníka Konráda. Proto „černý Petr“ zůstal v rukou lehkovážného mladíka Vladislava. Nikdo ovšem netušil, že předpoklady do něj vložené se nenaplní a kníže to jako druhý Přemyslovec v pořadí dotáhne až na krále.

Vláda Soběslava I. 1125-1140

Díky přímluvě matky se nad smrtelným ložem Vladislava I. se jeho nástupcem a českým knížetem stal jeho mladší bratr Soběslav. Olomoucký údělník Ota II. Černý, kterému slíbil stolec Vladislav dříve, musel zuřit. A plánoval se svého práva domáhat.