knížecí Čechy

moravský údělník v Olomouci, ?80. léta 11. st. - 18.2. 1126

Hidda Wettinská, Adléta Uherská, Judita Česká, Wirpirka, Eufémie, Richinza, Sofie, Gerberga, Ida, Adléta Maďarská a další Přemyslovny na dvoře Vratislava II. a jeho nástupců.

Běda ti, česká země - jež nejsi tak obzvláště širá- poněvadž mnohým pánům jsi poddána, společná všechněm, kdož jsou mužského rodu a veskrze z panského kmene zplozeni, dvacet už jest, těch panáčků, čítám-li správně Kosmova kronika česká

Ženy, jejichž zásluhou Přemyslovci nevymřeli již na počátku 11. století.

Zatímco v Říši jako intermezzo mezi Sálci a Štaufy panuje Lothar ze Suplinburgu, uherského Bélu čeká poslední rok jeho života, v Polsku se schyluje k více než stoletému rozdělení, v českém knížectví se chystá výměna knížete…

Stavební počátky nejvýznamnější církevní stavby v Čechách.

První český král Vratislav získal povýšení pouze pro svoji osobu. Neuspěl také ve snaze pokořit moravského údělníka Konráda a porsadit svým nástupcem svého nejstaršího syna Břetislava. V duchu senionátu tak v lednu 1092 nastupuje na pražský stolec poslední žijící syn Břetislava I. Konrád.

aneb nahlédnutí do dějin raně středověkých Čech

V 70. letech 11. století vypukl boj o investituru. Český kníže spoluprácí s římským králem Jindřichem IV. usiloval o zisk královského titulu. To se mu po desetiletí bojů podařilo.

Kníže Vratislav dokázal dospět cíle, který stanovil již jeho otec Břetislav a trochu se mu přiblížil zesnulý bratr Spytihněv II. Totiž zisku královské koruny.