Vladislav I.
Druhý nejmladší syn Vratislava a jeho manželky Svatavy Polské, narodil se někdy na konci 60. let 11. století.
Zřejmě celý život, kdy se o něm nic neví, žil v Praze tj. za vlády, otce, strýce a bratrů Břetislava a Bořivoje. Při prvním pokusu olomouckého údělníka Svatopluka o státní převrat (1105), stojí na straně bratra Bořivoje, ten si ovšem brzy poté, popudí proti sobě většinu velmožů, obklopí se novými a zpravidla neurozenými rádci. Vladislav se také přiklání na stranu bratrance Svatopluka. Svatopluk je povolán šlechtou za knížete a 14. 5.1107 se jím stává. Manévr se mu vyplatí, součástí dohod se šlechtou při nastolení je slib, že po Svatoplukově smrti se stane knížetem Vladislav.
Potomci krále Vratislava I. Zjednodušený rodokmen
Není známo, zda se Vladislav účastnil všech Svatoplukových výprav, ale té poslední, při které kníže v Polsku rukou vraha umírá, asi ne. Ještě v Polsku je převážně moravským vojskem zvolen za knížete Svatoplukův bratr Ota, ovšem česká šlechta trvala na předchozích dohodách. Ota Vladislavovi ustoupil. Vladislav se knížetem a odjel do Říše přijmout Čechy v léno. Toho využil jeho bratr Bořivoj, o Vánocích obsadil Prahu i s Vyšehradem. Vladislav se to dozvěděl v Plzni, rychle pospíchal do Říše. Za 500 hřiven stříbra císaře získal k zásahu. Na začátku roku 1110 svolal oba znesvářené bratry do Rokycan. Bořivoj byl zajat a na dlouhých šest let vězněn v Porýní.
Se stoupenci bratra se krutě vypořádal, konfiskoval, trestal a vyháněl do Polska. V červenci byl zajat i Ota a držen na Křivoklátě. Na konci září vpadl do Čech polský Boleslav Křivoústý, nápad zaútočit po bujarém svátku sv. Václava byl nápad mladšího bratra Soběslava, který se tažení účastnil. Polský vpád byl zastaven na Cidlině, při jejich ústupu došlo k boji na říčce Trutině, kde Češi doznali značných ztrát. Boleslav žádal smíření bratrů, k němu došlo následujícího roku. Soběslav se vrátil z exilu a získla do správy Žatecko.
Soběslav prchá opět v roce 1113 a celý další rok napadá české pohraničí z Polska. Boleslav Křivústý zprostředkoval smíření. V březnu 1115 se Soběslav vrací, dostává od bratra Hradec nad Labem. Při smíření se Soběslavem, Otou (v roce 1113 propuštěn z vězení) a polským vládcem v Nise v červenci 1115 si Vladislav za manželku bere Richezu z Bergu. Následně Soběslavovi propůjčuje Brněnsko a Znojemsko, místo Hradecka.
Na tzv. Luckém poli se setkává s uherským králem Štěpánem II. ale setkání přeroste v bitvu, kterou vyhrává Vladislav. Také se vrací propuštěný Bořivoj, v jeho prospěch se Vladislav v roce 1117 vzdává trůnu, nechává si část země severně od Labe. V polovině roku 1120 ho sesazuje.
Obrací se proti Soběslavovi, v roce 1123 mu odebírá oba úděly, brněnský přenechává Otovi, kterému později slibuje trůn.
Denár Vladislava I. Cach 556, zdroj: Aukro
V lednu 1124 těžce Vladislav onemocní a všem je jasné, že umírá. Z exilu se vrací Soběslav, matka Svatava společně s bamberským biskupem Otou přemlouvají Vladislava, ať se s bratrem smíří a dopomůže mu tak k knížecímu titulu. Úspěšně, ještě předtím než 12.4.1125 Vladislav umírá, usmiřuje se s bratrem. Soběslav se po něm stává opravdu knížetem, i přes odpor Oty, který nakonec rozhodne bitva u Chlumce.
Vladislav měl tři syny: Vladislava (krále), Jindřicha a Děpolta a jednu dceru, Svatavu, která se provdala za Fridricha z Bogenu.